Soudci můžou dál postiženým brát volební právo, rozhodl Nejvyšší soud
Soudci můžou mentálně nebo duševně postiženým odebírat i dál volební právo. Shodlo se na tom kolegium Nejvyššího soudu, které jednalo o současné nejednotnosti rozhodnutí. Mluvčí soudu Petr Tomeček Českému rozhlasu řekl, že podle kolegia se musí o jednotlivých případech postižených jednat dál individuálně.
„V řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout i o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Omezit posuzovanou osobu ve svéprávnosti k výkonu volebního práva lze jen výrokem soudního rozhodnutí, a to výslovně,“ uvedl Tomeček.
V Česku je dnes necelých 37 tisíc lidí s omezenou svéprávností. Jaké části se týká omezení volebního práva, není jasné.
Podle nového občanského zákoníku je možné svéprávnost omezovat jen v určitých právních úkonech. Soudy můžou lidem například zakázat nakládat s penězi, uzavírat smlouvy nebo právě volit. Nový občanský zákoník začal platit v roce 2014. Zrušil dřívější praxi, kdy soudy odebíraly svéprávnost najednou ke všem právním úkonům.
Lidskoprávní organizace tvrdí, že by měli mít právo volit všichni lidé bez výjimky jako například v Rakousku, Velké Británii, v Nizozemsku nebo Kanadě a Austrálii. Pokud prý nemají postižení volební právo, pro politiky jsou neviditelní.
