Afrika je jako kontinent nejvíce ovlivněná klimatickou změnou. Na kontinent těžce dopadají opakovaná sucha, vychýlení přirozeného cyklu mezi obdobími dešťů a sucha nebo rostoucí teploty.
„Jsme svědky nejen nových extrémů, ale také přetrvávání těchto rekordních podmínek a dopadů, které mají na lidi i planetu,“ uvedl expert Carlo Buontempo.
Teploty překonávají rekordy jak na pevnině, tak v oceánech, „což může mít ničivé dopady na ekosystémy a životní prostředí,“ varovala Mezinárodní meteorologické organizace.
K nepříznivému trendu zřejmě přispěje i klimatický jev El Niño. V Latinské Americe a Karibiku by měl vést k růstu teplot, což bude znamenat intenzivnější vlny veder.
Evakuace téměř 500 tisíc lidí začne podle očekávání v sobotu. Připraveno je přes 570 provizorních přístřešků, sdělil bangladéšský vládní představitel Muhammad Šahín Imran.
Již nyní je možné pozorovat fyzické důsledky oteplování; alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 až 2021 v průměru 30 metrů ze svého objemu, což přispívá ke zvyšování hladiny moří.
„Blesky mne stále nepřestávají udivovat. Běžně jsou kratší než jedna sekunda a šíří se bouřkovým oblakem horizontálně desítky kilometrů či méně,“ vysvětluje Kolmašová.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nové rekordní hodnoty. V loňském roce činila 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm.
Kanadská policie zaznamenala v okolí Vancouveru desítky náhlých úmrtí, která přisuzuje bezprecedentní vlně veder. Ta zasáhla především jihozápad země, kde teploty vystoupaly nad 40 stupňů.
Filipínská meteorologická služba oznámila, že sílu tajfunu bude mít bouře i ve vzdálenosti 100 kilometrů od svého středu. Úřady upozornily na možnost záplav a sesuvů půdy.
Vloni se ozonová díra začala výrazně otevírat v polovině srpna a na začátku října její velikost zaznamenala nejvyšší hodnotu, když dosáhla rozlohy 25 milionů kilometrů čtverečních.
Aktuální koncentrace oxidu uhličitého je přitom o zhruba 50 % vyšší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. V menší míře přitom roste i koncentrace dalších skleníkových plynů jako metan.
Podle Světové meteorologické organizace předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů.
Studie byla zveřejněna den před klimatickým summitem OSN, na který míří desítky státníků z celé světa. Podle šéfa OSN Guterrese bude jednodenní konference v New Yorku „o činech, nikoli o slovech“.
Loňský rok byl jedním ze tří nejteplejších let v dějinách měření, s nimiž se začalo ve druhé polovině 19. století. Informovala o tom ve čtvrtek Světová meteorologická organizace (WMO).
