„Oproti minulým letům, desetiletím i tisíciletím byl loňský rok tak neobvyklý, že některé události překvapily i vědeckou komunitu,“ komentuje nejnovější data ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. Evropané loni zažili například rekordní počet dní, kdy byli vystaveni extrémnímu horku.

To zvyšuje riziko zdravotních problémů a za posledních let se riziko úmrtí v souvislosti s horkem zvýšilo skoro o třetinu, uvádí zpráva. Například v jižním Španělsku zažili za loňský rok i kolem sedmdesáti dní s extrémním horkem.

Alpy přišly za poslední dva roky o desetinu objemu všech zbývajících ledovců, uvádí vědecká zpráva. Právě tam odtávají ledovce z celého kontinentu nejrychleji.

Evropa loni zažila také největší požár v monitorované historii, v Řecku spálil plochu dvakrát větší než Atény. Celkově požáry, záplavy a ničivé bouře zasáhly do života víc než dvou milionů Evropanů.

„Víme, že tyto extrémní události budou pokračovat a že budou kvůli změně klimatu častější a intenzivnější. A taky víme, že tyto extrémy souvisejí s rekordním množstvím skleníkových plynů v naší atmosféře.“

„Ty jsou hlavní příčinou člověkem způsobené změny klimatu,“ vysvětluje zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová, proč je klíčové rychlé a celosvětové odstavování fosilních paliv, hlavního zdroje nadměrných skleníkových plynů v atmosféře.

Jedním z řešení jsou podle vědců obnovitelné zdroje energie – a ty v loňském roce v Evropě poprvé vyrobily víc než 40 procent elektřiny, konkrétně podle tohoto reportu 43 procent.

Podmínky pro solární energetiku byly v roce 2023 nadprůměrné v jižní Evropě nebo ve Skandinávii a Finsku. Naopak ve střední Evropě svítilo podprůměrně. Vzhledem k četnému výskytu bouří byla pro větrnou energetiku výhodná hlavně poslední čtvrtina roku.

„Jsme v tom všichni společně – a taky s klimatickou krizí musíme bojovat společně,“ komentuje data za rok 2023 Chris Hewitt ze Světové meteorologické organizace. „Týká se to naší potravinové bezpečnosti, týká se to dopadů na naše zdraví, týká se to nucené migrace. A všechny trendy jsou rok od roku víc znepokojující.“

„Vím, že to zní všechno depresivně, ale je důležité, abychom naše zjištění o stavu změny klimatu a jejích dopadech pravidelně prezentovali. Děláme to pro to, abychom všechny včas varovali a pomáhali politikům přijímat opatření,“ říká vědec.

Vědcům už je také jasnější, proč jsou globální teploty za poslední rok nejen rekordní, ale i s nevídaným odstupem. „Zdaleka nejvíc k tomu přispěla koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Roli ale hrají i další faktory. Třeba rekordně vysoké teploty oceánů.“

„Vliv měly i sopečné erupce nebo zlepšená kvalita ovzduší po změně paliv v námořní dopravě, to totiž zároveň proměnilo koncentraci aerosolů v atmosféře. A loni působil také El Niňo spolu s dalšími jevy, které proměňují klima přirozeně,“ uvádí Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Jev El Niňo, který atmosféru pravidelně otepluje, vyvrcholil na přelomu roku. Přesto jsou i nadále globální teploty rekordní a pro Evropu sezónní předpověď podle Burgessové zatím ukazuje spíš znovu na teplejší léto.

„V červnu, červenci a srpnu, tedy v letním období, budou teploty v Evropě nadprůměrné. To je v tuto chvíli pravděpodobnější než opačná možnost. Pokud jde o ty přirozeně proměnlivé jevy, tak víme, že El Niňo vyvrcholil v prosinci a lednu a teď odeznívá. Ještě chvíli ale potrvá, než budeme schopní určit, jestli se pak ocitneme z tohoto hlediska v neutrálním období, nebo rovnou nastoupí jev La Niňa s ochlazujícím účinkem na globální klima.“

To by mohlo už rok trvající soustavné překonávání teplotních rekordů pozastavit.

Dlouhodobě se ale bude podle vědců planeta dál oteplovat, dokud bude stoupat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, kam je intenzivně přidává člověk hlavně spalováním ropy, uhlí a plynu.

Jan Kaliba, tkz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít