Trump má na twitteru přes 60 milionů sledujících. Loni ale zablokoval některé z těch, kteří se rozhodli záležitost dát k soudu, a znovu si tak vymoci přístup k prezidentovu účtu.
Deníky zároveň upozorňují, že zatčení mohlo souviset s novinářovou prací při odhalování korupce. Na titulních stránkách všech tří listů současně vyšel plakát na Golunovovu podporu.
„Mediokracie vítězí nad demokracií. Potom budeme muset sáhnout k tomu, že kdo bude chtít být novinář, bude muset být zvolený. Každé čtyři roky se bude muset podvolit volbě,“ plánuje Filip.
Devětadvacetiletý Ťjo Sou U a třiatřicetiletý Wa Lone byli odsouzeni loni v září k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Novináři psali o muslimském etniku Rohingů.
Časopis The Economist každý rok vydává takzvaný Democracy Index – měřítko toho, jak si jednotlivé země světa vedou v udržování demokracie. Po špatných letech se podle dat stav zlepšuje – i v Česku.
Sociální sítě nejsou jen facebook, instagram a twitter. O své místo na slunci se hlásí přinejmenším desítky dalších, menších webů a aplikací. Od tohoto týdne je však na internetu o jeden míň.
Generálovi hrozí řízení kvůli vyjádření na adresu Lubomíra Zaorálka z ČSSD, podle něhož by mělo Česko i Severoatlantická aliance zvažovat odchod z Afghánistánu.
Komunistický poslanec tak v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu reagoval na vyjádření generála Karla Řehky k misím v Afghánistánu. Luzar tvrdil, že nemá právo kritizovat rozhodnutí politiků.
Ministr obrany Lubomír Metnar chce trest pro generála, který kritizoval slova politiků o stažení vojáků z Afghánistánu. Vyzval ho k tomu komunistický poslanec Leo Luzar, který byl hostem Radiožurnálu.
Klaus mladší chystá předlohu, která by až na některé výjimky zaručovala svobodu slova na internetu. Provozovatelé sociálních sítí by měli blokovat jen příspěvky nabádající ke genocidě a podobně.
Americká společnost ale bude příspěvky považované za falešné zprávy zobrazovat na nižších pozicích.Tím by se jejich sledovanost měla snížit až o 80 procent.
Za používání sociálních sítích budou nově lidé v Ugandě muset platit asi jednu korunu denně. Prezident tak chce zastavit šíření pomluv a lží. Opozice to ale vidí jako omezení svobody projevu.
„Určitá racionální kritika, a nejde jen o zpravodajství nebo publicistiku, ale třeba o hospodaření, nemůže být zaměňována za ohrožení nezávislosti,” řekl v Interview Plus Nacher (ANO).
Lidé, kteří ve středu demonstrovali na Václavském náměstí a dalších místech za svobodu slova, ve skutečnosti demonstrovali za Kalouskovu televizi. Řekl to prezident Miloš Zeman TV Barrandov.
Za zachování svobody slova demonstrovalo v Praze několik tisíc lidí. Protestující se sešli na Václavském náměstí, poté vyrazili na Pražský hrad. Protestovalo se i v Českých Budějovicích nebo Táboře.
Na nenávistná internetová videa vůdce belgické radikální islamistické organizace se nevztahují ustanovení o svobodě slova. Rozhodl o tom ve čtvrtek ve Štrasburku Evropský soud pro lidská práva.
ČR má 23. nejnižší míru cenzury internetu ze 179 zemí. Nejvíc přístup a informace na internetu omezuje Severní Korea nebo Irán. Nejvíce liberální v oblasti státních zásahů do internetu je Estonsko.
Švýcarské federální úřady v pátek odmítly zakázat na žádost curyšského kantonu nedělní mítink s účastí tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua. Bern to podle agentury AFP zdůvodnil tím, že přítomnost tureckého diplomata nepředstavuje takové bezpečnostní riziko, jež by opravňovalo zásah do svobody vyjadřování. Podobné akce už byly zrušeny v nizozemském Rotterdamu a některých německých městech.
Město Gaggenau na jihozápadě Německa ve čtvrtek zrušilo kontroverzní vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, který zde měl podpořit změny ústavy své země. Radnice to podle televizní a rozhlasová stanice SWR zdůvodnila přílišným zájmem lidí o účast na akci, kvůli němuž měla obavy o jejich bezpečnost. Bozdag označil krok města za nepřijatelný a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heiko Maasem.
Turecko útočí na svobodu slova, je přesvědčen německý prezident Joachim Gauck. Vývoj v zemi ho velmi znepokojuje a vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli chce Turecko být právním státem. Gauck, který tento měsíc skončí ve funkci, to řekl v úterý večer zahraničním novinářům.
Před soudem v Istanbulu stanula dvojice novinářů obviněných ze špionáže. Za článek zveřejněný v deníku Cumhuriyet jim hrozí až doživotní vězení. Během soudního jednání se před budovou soudu sešly stovky lidí, včetně opozičních politiků, aby vyjádřili svůj nesouhlas s omezováním svobody slova v Turecku. Případ dvojice novinářů vzbudil i mezinárodní ohlasy. Turecký prezident Erdogan ale omezování médií popírá.
Desítky tisíc lidí po celém Polsku protestovaly proti konzervativní vládě a demonstrovaly za svobodu slova. Protesty do 19 měst svolala opozice. Důvodem bylo jmenování nových šéfů veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové agentury bez výběrového řízení. Umožnil to kontroverzní mediální zákon prosazený vládní stranou Právo a spravedlnost, který už kritizovaly novinářské organizace i Evropská komise.
Německá opozice bude chtít vědět víc o vyšetřování investigativního blogu Netzpolitik a včerejším odvolání nejvyššího státního zástupce Haralda Rangeho. Netzpolitik zveřejnil na jaře informace o plánech německé rozvědky, načež ho začala prokuratura vyšetřovat pro podezření z vlastizrady. Range za to sklízel kritiku od novinářů i politiků, k jeho odvolání však zřejmě vedla až slova, jimiž prokurátor obvinil vládu, že se vměšuje do vyšetřování a ohrožuje nezávislost justice.
