V Číně vypukly tisícové protesty proti koronavirovým opatřením. Kromě toho se však ozývají i hesla proti režimu. „Neobvyklé je, že se to rozšířilo do tolika měst najednou,“ říká sinolog.
„Všichni jsme obyvatelé Sin-ťiangu,“ skandovali podle reportéra AFP někteří demonstranti v Pekingu, zatímco další požadovali „svobodu umění“ a „svobodu projevu“.
Novaja gazeta pozastavila kvůli cenzuře vydávání listu v březnu. V dubnu vznikl web Novaja Gazeta Europe se sídlem v Rize. V září soud prohlásil licenci listu Novaja gazeta za neplatnou.
„Musk sice deklaroval svůj zájem, ale spíše to vypadá jako produkt jeho ADHD než strategie. Ze svých záměrů následně couvl. Pod hrozbou soudů ale dal dohromady 44 miliard dolarů,“ říká Šlerka.
Čínská vláda nereagovala na žádost kanadské vysílací stanice o vydání akreditace pro stálého zpravodaje. Napětí mezi zeměmi souvisí se zadržením finanční ředitelky čínské firmy Huawei v Kanadě.
Nobelovu cenu za mír získal běloruský obhájce lidských práv Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Miliardář Elon Musk koupil za 44 miliard dolarů (přes jeden bilion korun) sociální síť Twitter. O jeho motivu ke koupi se ale zatím vedou jenom spekulace.
Nejbohatší muž na světě Musk tak získá kontrolu nad sociální sítí používanou miliony lidí na světě. Twitter se tak po devíti letech přestane obchodovat na burze jako veřejná společnost.
„Jenže ne na všechno, jak vidíme při šíření kremelské propagandy, je možné aplikovat současnou legislativu,“ reaguje ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.
Policie zkoumá stovky oznámení na projevy, které nějakým způsobem schvalují nebo podporují ruskou invazi na Ukrajinu. Na internetu se v souvislosti s tímto objevují zmínky o zásahu do svobody slova.
Blokování webů a ruských státních médií, případně upozornění na možnost trestního stíhání za schvalování invaze na Ukrajinu – to vše vede k přesunu dezinformační scény na méně viditelné platformy.
„Jsou to nástroje nepřátelské vlády. Opatření bylo v tuto chvíli namístě,“ tvrdí poradce premiéra pro oblast médií Michal Klíma. Naopak redaktor Deníku N Petr Koubský o správnosti kroku pochybuje.
Policie oznámila, že zmrazila majetek webu ve výši 61 milionů hongkongských dolarů (172 milionů korun), zabavila počítače, telefony i 500 000 hongkongských dolarů v hotovosti.
Bývalý primátor Jekatěrinburgu Jevgenij Rojzman o lidech kolem Putina v této souvislosti řekl: „Přestali se stydět. Právní stát neexistuje, soudy neexistují, veřejné mínění neexistuje.“
Novinář dostal trest za zprávu z tiskové konference, která odsuzovala tureckou intervenciv oblasti syrského Afrínu. Byla zde přečtená deklarace nazvaná „Jsme na straně míru, nikoli války“.
Šéfredaktorka serveru koza.press v pátek ráno na facebooku napsala: „Z mé smrti, prosím, viňte Ruskou federaci“. O den dříve řekla, že její byt prohledaly bezpečnostní složky.
Devětašedesátiletý Žen na jaře napsal esej, v níž reagoval na projev prezidenta z 23. února. Kritizoval
mimo jiné i absenci svobodu tisku, která podle něj přispěla k rozšíření koronaviru.
Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Třeba snahou pomocí „politické korektnosti“ ovlivňovat vyjadřování lidí. Problém se prohlubuje tím, že všemu ještě asistují lidé s úmysly špatnými.
Jsou digitální platformy zodpovědné za obsah, který je na nich publikovaný? Palčivou podstatu debaty možná nejlépe ilustrují naprosto odlišné reakce dvou největších internetových platforem.
„V budoucnu musíme být jako akademie schopni reagovat na podobné útoky rychle, precizně a se soucitem. A tím prokázat, že se omezení filmařské svobody neobejdou bez naší důrazné reakce,“ dodal Downey.
Nový zákon, který začal v Singapuru platit, společnosti nařizuje nepravdivý obsah upravit přímo na žádost vlády. Facebook věří, že zákon nebude zneužit k omezení svobody slova.
„Znepokojuje mě vždy, když slyším, že se dějí dvě věci – když se z veřejnoprávních médií stávají státní média. A když fungují jako hlásné trouby oficiální propagandy vlády,“ říká.
