„Konečně jsem taky prošla všemi lékařskými vyšetřeními, která v ruské vazbě nebyla možná. To zdraví mi tam poškodili hodně, něco už nevrátím,“ shrnuje tři měsíce po propuštění z vazby novinářka.
„Prvních pět nocí jsem strávila v takové hodně tmavé a špinavé cele, skoro bez světla. Byla jsem v šoku,“ popisuje rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová.
Ve vazbě byla Alsu v otřesných podmínkách 9 měsíců. Za údajné šíření lživých informací o ruské armádě dostala nakonec trest 6,5 roku. Noční můru ukončila až srpnová výměna vězňů mezi Ruskem a Západem.
Rok po zadržení Evana Gershkoviche provedly ruské úřady další zátah na novináře z nezávislých médií. Ve vazbě jich skončilo šest. Jak jsou na tom žurnalisté v Rusku, rozebírá podcast Na východ!.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, to je termín, který používají pro osoby a organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem.
Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější političtí zástupci srbského etnika volby bojkotovali, do čela se na několika místech s většinově srbským obyvatelstvem dostali jejich konkurenti albánské národnosti.
Úřady obvinily seniorku z trestného činu hanobení hrobu motivovaného údajnou politickou nenávistí. Ruský trestní zákoník v takovém případě počítá s trestem odnětí svobody až na pět let.
Šaab je zakladatelem separatistického Arabského bojového hnutí za osvobození Ahvázu. Objevil se v íránské státní televizi v souvislosti s obviněním z útoku.
Ani po návratu domů ale Vasja nemá vyhráno. Podle současné majitelky Anastasiji je možné, že kvůli stresu z neustálých explozí při raketových útocích si bude zvykat déle, než je obvyklé.
„Zemřel v USA, kde žijí jeho rodinní příslušníci, ale srdcem byl stále u nás v Česku. Pavle, velký dík za vše, co jsi pro tento národ udělal,“ napsal na facebooku žurnalistův přítel Lubomír Sazovský.
Podle Rádia Svobodná Evropa se má jednat o Olgu Bykovskou z Orelské oblasti. Ta měla svého manžela Romana, který byl v té době jako voják na Ukrajině, povzbuzovat ke znásilňování místních žen.
Válka zasáhla Borodianku okamžitě. Hned první den Rusové vybombardovali dům vedle nemocnice. Místní hledali pomoc a úkryt právě tam. Někdy v ní bylo až 800 lidí a brali s sebou raněné a umírající.
Teploty pod bodem mrazu zpomalují pohyb na bojišti a mění vojenskou strategii na obou stranách. Je otázkou, jestli změna ročního období válku zmrazí, nebo zda jí jedna ze stran dokáže využít.
Několik telegramových účtů z Chersonu si ve čtvrtek všimlo, že ruští vojáci vyrabovali tamní hasičskou zbrojnici a převezli hasičské vozy, civilní auta či různé domácí spotřebiče přes řeku Dněpr.
Karel Fořt byl zřejmě jediný z pamětníků, s nimiž jsme natáčeli rozhovory pro Příběhy 20. století a archiv Paměť národa, který takto zblízka pohlédl do tváře strůjce evropské katastrofy.
Kuznečyka zadržela policie už koncem loňského listopadu a poté byl třikrát za sebou odsouzen k deseti dnům vězení. Ale ani po odpykání těchto trestů na svobodu nevyšel.
„Putinova rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou a vlastně s celým západním světem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu,“ uvedl.
Rádio Svobodná Evropa proto sepsalo seznam slov, frází a pojmů, o kterých si mnozí mysleli, že už je po rozpadu Sovětského svazu používat přestanou a zapomenou na ně.
Podle mezinárodní organizace na ochranu svobody médií se novináři v Kazachstánu stávají „obětmi pronásledování režimu“. Dostat se k věrohodným informacím se tak stává stále těžší.
Na seznam byli zařazeni i novináři americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vysílající v ruštině, která byla za „zahraničního agenta“ označena již dříve, nebo galerista Marat Gelman.
Kroky režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti nezávislým médiím nabyly na intenzitě po loňských prezidentských volbách v Bělorusku a masových protivládních protestech.
Jako důvod prokuratura uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Uskupení označilo postup úřadů za nezákonný a chce se proti němu odvolat.
Věřil, že se přes Bělorusko dostane do Německa. Po zaplacení 3000 dolarů a neúspěšném pokusu přejít bělorusko-polskou hranici se ale vrátil zpět do Sýrie. „Ostatní od cesty odradím,“ říká Syřan.