Z areálu jedné z univerzit zmizela přes šest metrů vysoká socha s názvem Bohyně demokracie, druhá vysoká škola odstranila reliéf zobrazující stejnou událost.
Sochu v noci odstranila ze svého komplexu přední hongkongská univerzita. O masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men z roku 1989 se v pevninské Číně doposud nesmí mluvit.
Soud jej shledal společně s dvěma prodemokratickými aktivistkami vinného v souvislosti s loňským shromážděním připomínajícím někdejší krvavé potlačení demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men.
Organizátoři jsou podle agentury Reuters vyšetřováni proto, že úřady je považují za zahraniční agenty. Hongkong je jediným místem v Číně, kde úřady dosud pietu za oběti z Tchien-an-men tolerovaly.
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů.
USA vyzvaly Čínu, aby zveřejnila podrobnosti o lidech, kteří byli zabiti či zatčeni při zásahu čínských bezpečnostních sil proti prodemokratickým demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men .
Čínské úřady zavedly mimořádně přísná bezpečnostní opatření v okolí pekingského náměstí Nebeského klidu. Chtějí tak zabránit jakýmkoliv pokusům připomenout 25. výročí masakru stovek mladých lidí. Ti v roce 1989 několik týdnů demonstrovali za politické reformy a proti korupci. Pietní akce jsou povolené pouze v bývalé britské kolonii Hongkongu.
Svět si v těchto dnech připomíná 25. výročí krvavého potlačení studentských protestů na náměstí Nebeského klidu (Ťien-an-men) v Pekingu. Nad koncem Čínského jara dodnes visí celá řada otazníků.
Třiadvacet let od masakru na náměstí Nebeského klidu je Peking opět pod přísnou kontrolou. Stovky policistů a tajných agentů hlídají nejen centrum hlavního města, ale také čínské disidenty a rodiny pozůstalých. Úřady se tak snaží zabránit jakýmkoli vzpomínkovým akcím.
Podle matek studentů zabitých při potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989 by se pozůstalí mohli dočkat odškodnění. Čínská armáda tehdy zabila tisíce lidí a tragickou událost si příbuzní obětí každoročně připomínají 4. června. Omluvu za masakr před 22 lety ale Peking nechystá a nejen to – o události, kterou označuje za kontrarevoluci, nechce veřejně vůbec bavit.
Čína odsoudila vůdce studentských demonstrací z roku 1989 k devíti letům odnětí svobody. Čou Jung-ťün byl uznán vinným z podvodu, on sám to ale odmítá a chce se proti rozsudku odvolat.
Vůdce studentských protestů v Číně z roku 1989 stanul před soudem. Proces s Čou Jung-ťünem, který je obviněn z finančních podvodů, začal den po odjezdu amerického prezidenta Baracka Obamy.