Dalajlamu po staletí vybírali tibetští mnichové, kteří pátrali po reinkarnacích zemřelých duchovních vůdců. Podle čínských nařízení však musí Peking každého náboženského představitele úředně potvrdit.
Lhasa/Peking/Praha||David Jakš, Štěpán Sedláček|Zprávy ze světa
Rozhovor Radiožurnálu s tibetským exilovým premiérem Lozangem Sanggjäou mimo jiné třeba o výročí šedesátileté okupace, která podle jeho slov stále trvá.
Podle lidskoprávních organizací je důvodem restrikcí snaha úřadů zakrýt perzekuci Tibeťanů. Podle loňského vyjádření Vysokého komisaře OSN pro lidská práva se podmínky v Tibetu „rychle zhoršují“.
Za určitých okolností by mohl příští týden nastat v Praze docela slušný šramot. Na festival dokumentárních filmů Jeden svět přijede premiér tibetské exilové vlády Lobsang Sangay.
S předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjäem se naopak nesejde ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sanggjä dostal pozvánku na lidskoprávní festival Jeden svět. Přijet má hned zkraje března.
Turisté bez povolení k výstupu tak mohou dojít jen ke klášteru Rongbuk, který leží o něco níže než základní tábor nacházející se ve výšce 5200 metrů nad mořem.
Česká policie chybovala, když při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku.
Připravte se na vojenský zásah v Tchaj-wanském průlivu. Myslíte si, že znovusjednocení bude harmonické a šťastné? Chyba! Tolik ostrá reakce čínského stranického listu na americká slova o Tchaj-wanu.
Akce připomíná 80 tisíc obětí potlačeného povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959. Kořeny sahají do počátku 50. let, kdy armáda komunistické Číny vnikla na tibetské území a zabrala jej.
V chrámu Džókhang, který patří mezi nejvýznamnější svatyně tibetských buddhistů a nejpopulárnější turistické atrakce tibetské metropole Lhasa, v sobotu vypukl rozsáhlý požár.
Dvojice mužů vyhrála soud s ministerstvem vnitra v souvislosti s vyvěšením tibetské vlajky při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Policejní zásah proti nim byl nezákonný.
Na protest proti čínské vládě se upálil tibetský mnich. Třiašedesátiletý muž pocházel z oblasti Sečuán, kde žije početná tibetská menšina. Jedná už o pátý podobný případ v tomto roce.
Čína pomalu ale jistě bourá „město v oblacích". Larung Gar leží v nadmořské výšce skoro 4000 metrů a během posledních let se rozrostlo v asi největší sídlo tibetského buddhismu.
Nejvyšší státní zástupce Zeman trvá na potrestání dvou Číňanů, kteří vytrhli demonstrantce v Praze tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Podal dovolání proti verdiktu pražských soudů.
Řada českých krajů a měst se v pátek připojila k celosvětové kampani Vlajka pro Tibet, která vznikla v polovině devadesátých let s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Vlajka zavlála i na sídle Královéhradeckého kraje, přestože na zastupitelstvu zaznělo varování před drážděním Číny a ohrožením čínských investic. Nepřipojilo se například město Zlín. Přestože Tibet podporuje, vyvěšení vlajky připadá vedení města pokrytecké. Nepřidal se ani pražský magistrát.
Tým tibetských fotbalistek měsíce plánoval cestu do amerického Dallasu, kde se měl zúčastnit mládežnického turnaje, jeho cesta ale skončila už v Dillí. Americká ambasáda v indickém městě jim odmítla vydat víza, případ ale zřejmě nesouvisí s nástupem administrativy Donalda Trumpa.
Kamera umístěná v terénu tibetské náhorní plošiny poprvé zachytila dva tvory, kteří by neměli žít ve stejné oblasti. V místech, kde se běžně vyskytuje levhart sněžný, se objevil i jeho příbuzný levhart skvrnitý. Mezi ochránci přírody to vyvolalo obavy.
Pražský městský soud v úterý projednal žaloby ohledně vyvěšení tibetské vlajky a nevpuštění protestujících na demonstraci v době návštěvy čínského prezidenta. Předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek vyhlášení rozsudku odložil. Konečný verdikt by měl padnout v lednu nebo únoru.
Policisté dostali během březnové návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga pokyn k odstraňování tibetských vlajek na Praze 1. Policejní špičky přitom od začátku tvrdily, že žádný takový pokyn vydán nebyl. Incident na FAMU pak vysvětlovali pochybením dvou strážníků.
Čína v úterý pohrozila Česku zhoršením vztahů kvůli schůzkám politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den večer vydali nejvyšší čeští ústavní činitelé prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí. O zveřejnění prohlášení rozhodl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Hrad. Prohlášení kritizovali politici, univerzity či nevládní organizace
Úterní prohlášení vrcholných ústavních činitelů o vztazích s Čínou plně odpovídá pozici vlády, řekl ve středu premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Ústavní činitelé mají podle něj právo vyjadřovat se k zahraniční politice, za kterou zodpovídají, stejně jako má každý právo scházet se, s kým uzná za vhodné. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ze stejné strany prohlášení pouze opakuje principy strategického partnerství Česka s Čínou.
Vztah Číny a Tibetu je stále živý problém, což v těchto dnech připomíná návštěva duchovního tibetského vůdce dalajlamy v Česku. Svou roli při snaze zlepšovat soužití Číňanů s Tibeťany a naopak má i fotbal. Čína už v minulosti dokázala využít sportu politicky či společensky, naposledy to bylo výrazně vnímáno při olympijských hrách v roce 2008.
Do Česka se z Bratislavy v pondělí přesunul tibetský duchovní vůdce dalajlama. V Praze bude účastníkem konference Forum 2000, která si připomíná svého zakladatele a dalajlamova přítele Václava Havla. S duchovním se má nakonec sejít ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL, šéf lidovců Pavel Bělobrádek a další představitelé strany. O schůzce byl informován i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, který nemá nic proti.