Masarykovo zdymadlo pod hradem Střekov v Ústí nad Labem stavěli na řece Labi v letech 1924 – 1936. Po dokončení byla stavba zhodnocena jako největší svého druhu v Evropě.
K připomínce 600 let od první pražské defenestrace, pořádá Praha 2 v úterý celodenní program. Husité jsou nedílnou, ale velmi kontroverzní součástí českých dějin.
Sloup byl postavený především jako projev díků za to, že se v roce 1648 podařilo uchránit Staré a Nové město pražské před přesilou švédské armády a před rabováním.
Podle slovenského historika profesora Jána Fusky ale za pád letadla může jeho špatná vyváženost. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz řekl, že to dokazuje i simulace odborné společnosti.
Před dvěma lety se Češi dozvěděli o existenci Masarykova lesa v Izraeli. Zpustlá památka na prvního československého prezidenta teď dostává nový život. Na obnově lesa pracují čeští dobrovolníci.
Když se město stalo součástí Československa, tehdy používaný název Prešpurk zněl moc německy a připomínal právě poraženou monarchii. 27. března 1919 ho proto přejmenovali na Bratislavu.
Obraz státníka se všemi jeho imponujícími vlastnostmi i omyly. O audioknihu Jiný TGM si můžete tento týden zahrát v pravidelné knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Dobrodružný román nejen pro malé vypráví události prvních měsíců samostatného Československa očima malého příznivce kopané. O novou knihu můžete tento týden hrát v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Film Hovory s TGM slavil v sobotu úspěch u kritiků. Pustit se do netradičního snímku přitom herci Martinu Hubovi zpočátku přišlo jako kamikadze, přiznává v rozhovoru pro Radiožurnál.
Na pracovištích banky si až do vyčerpání zásob mohou zájemci vyměnit najednou tři kusy od každého vzoru za hotovost ve stejné hodnotě, tedy až devět dvacetikorun a tři stokoruny s přítiskem.
Učitel zeměpisu, kterému se podařilo připojit k výpravě za prvenstvím, si získal sympatie Masaryka i Bati. O svém dobrodružství stihl napsat knihu, ale v 31 letech tragicky utonul..
Po vystoupení z vlaku se představitel Masaryka stejně jako tehdy první československý prezident setkal se zástupci historických spolků a ve Vrchlického sadech pozdravil veřejnost.
V jednu hodinu po poledni 21. prosince roku 1918 bylo na pražském Wilsonově nádraží hodně těsno. Davy lidí vyhlížely vlak. Seděl v něm první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
TGM kráčel v šedém svrchníku a měkkém klobouku z newyorského hotelu Vanderbilt do přístavu po boky dcery Olgy a za vojenských poct čestného oddílu námořníků už jako hlava státu, který pomohl stvořit.
Vytvořil Řád Tomáše Garrigua Masaryka, starou dvacetikorunu se svatým Václavem i novější s astrolábem a mince ke 100 letům Československa. V rozhovoru pro server iROZHLAS prozradil, jak vznikaly.
Charlotta Kotíková je hrdá na to, že je Češka. Ale i na to, že žije v USA, kde v práci slavila úspěchy. Dodává, že k jejímu postoji přispívá to, že kultura a umění k mezinárodní spolupráci vybízí.
Česko zachvátilo v uplynulých dnech kvůli speciálním mincím ke 100 letům Československa davové šílenství. A s dvacetikorunami se zároveň začalo kupčit na internetu. Prodávají se i za několik tisíc.
Ve středu i čtvrtek ráno zablokovali nedočkavci chodník v pražské ulici Na Příkopě. Fronty o délce stovek metrů se tvořily i v Brně či v Ostravě, kde v nich zájemci strávili až tři hodiny.
Přesně před sto lety vznikla deklarace československé nezávislosti. Radiožurnál vás zavede na místo, kde Masaryk a jeho pomocníci ve spěchu prováděli poslední úpravy zásadního dokumentu.
Tomáš Garrigue Masaryk byl nesmírně činorodý člověk. Popsat a kriticky zhodnotit takovou osobnost proto není pro historika nic jednoduchého. Pavel Kosatík se do toho pustil hned nadvakrát.
Film Rašín chce podle scenáristy a režiséra Jiřího Svobody ukázat na muže, na kterého se zapomnělo. Přitom patří k pětici mužů 28. října 1918, tedy těch, kterým vděčíme za samostatné Československo.