Československo ještě neexistovalo, ale přední světové noviny už o něm psaly. Velmi intenzivně třeba deník New York Times. Uprostřed srpna 1918 věnoval myšlence československého státu titulní článek.
Některé hlavy státu se tam nepodívají nikdy, ovšem Tomáš Garrigue Masaryk se do Bílého domu dostal hned dvakrát. Poprvé do něj vstoupil přesně před sto lety, kdy ho přijal Woodrow Wilson.
Lidé si od pondělí budou moci prohlédnout jedny z nejznámějších listin české historie. Na výstavě Labyrintem dějin českých na Pražském hradě jsou vystaveny Zlatá bula sicilská a Zlatá bula Karla IV.
V Pittsburghu si připomněli 100 let od podpisu dohody klíčové pro vznik Československa. Zavzpomínat dorazili mimo jiné i potomci signatářů. Jeden z nich si nese upomínku celý život ve svém jméně.
Před 100 lety sepsali američtí Češi a Slováci ujednání, které se stalo základem pro založení společného státu. Už jen tím, že pomohlo přesvědčit americké politiky, aby vznik Československa podpořili.
Ve středu je to přesně 100 let od vzniku Pittsburské dohody. Představitelé českých a slovenských organizací v USA v ní vyjádřili plán na spojení Čechů a Slováků v samostatném státě.
V současnosti je v domku v Templářské ulici malé muzeum. Expozice poškozená není. Vnitřní stropy jsou netknuté, škoda je na krovech, popsal v sobotu starosta Čejkovic Pavel Novotný.
Akademie věd v Praze vystavuje originál prvního návrhu Washingtonské deklarace o nezávislosti Československa. Jak vypadal původní rukopis budoucího prezidenta Masaryka?
Týdeník Respekt se snaží poodhalit, co by mohl obsahovat dopis československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který má být otevřen až za sedm let.
Desetitisíce krajanů vítaly před sto lety příjezd TGM do Chicaga. Toto výročí si česká komunita připomněla na pivním festivalu ve čtvrti Berwyn na západním předměstí v hale Sokola Tábor.
Přesně před sto lety dorazil Masaryk vlakem do Spojených států a vystoupil v Chicagu, kde už předtím působil na univerzitě. Dostalo se mu ochrany od tajných služeb a tak velkolepého přivítání.
Den poté, co Masaryk připlul lodí z Japonska, se 30. dubna 1918 vydal přes Skalisté hory na východ. Tehdy neměl prakticky jinou možnost, než cestovat vlakem - ale mrzet ho to rozhodně nemuselo.
Do Ameriky připlul jako nenápadný cestující s britským pasem. Později odplouval jako první prezident Československa. O jeho vznik se Tomáš Garrigue Masaryk právě při pobytu v Americe zásadně přičinil.
Prezidentský úřad má stoletou tradici. Na počátku stál Tomáš Garrigue Masaryk, který se zasloužil o vybudování samostatného Československa. Prezidentem byl zvolen čtyřikrát a v úřadu strávil 17 let.
Mezi 150 miliony metry filmových pásů v Národním filmovém archivu je také několik stovek metrů, na kterých je zaznamenán vznik samostatného Československa.
Ani ve Washingtonu nejde 99. výročí vzniku Československa přehlédnout. Tomáš Garrigue Masaryk zde má dvě sochy. Tu veřejně přístupnou čeká několik úprav. Písmena na podstavci nejsou v dešti čitelná.
Z Pražského hradu ulicemi hlavního města a vlakem do Lán. Tudy vedla poslední cesta prvního československého prezidenta. Československo se s Tomášem Garrigueem Masarykem loučilo přesně před 80 lety.
Jak se střídaly politické režimy, pomníky Tomáše Garrigua Masaryka mizely do skrýší a zase se vracely zpátky. Některé nepřežily. Masarykova socha v jeho rodném Hodoníně turbulence dějin přečkala.
Záznam hlasu Tomáše Garrigua Masaryka se do dneška téměř nedochoval. Výjimkou jsou dobové filmové týdeníky a archivní nahrávky Československého rozhlasu. Radiožurnál přichází s unikátními nahrávkami.
Jak se to stane, že světoznámá americká rocková kapela dá na obal své desky fotografii československého prezidenta? Skupina Faith No More vydala před 20 lety své Album of The Year s Masarykem.
Byl otcem prvního československého prezidenta opravdu pologramotný kočí Josef Masárik? Odpověď společně hledají dokumentarista David Vondráček a genetik Daniel Vaněk. Plány jim ale překazil e-mail z New Yorku. Pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka jim loni v prosinci napsala, že výzkum nepovoluje. Informovali o tom Reportéři ČT a server Lidovky.cz.
Křeslo z prezidentské pracovny T. G. Masaryka se vydražilo za 1,1 milionu korun. Zájem mezi kupci byl obrovský, nakonec jej získala žena, která si přála zůstat v anonymitě. Vyvolávací cena historického křesla byla původně 150 tisíc korun. Psací stůl z Masarykovy pracovny, který byl také součástí aukce, se vydražit nepodařilo. Jeho vyvolávací cena byla 280 tisíc korun.
Památník Tomáše Garrigua Masaryka i celého Československa dnes slavnostně odkryli v nizozemském Rotterdamu. Masaryk se tam v roce 1914 sešel s britským historikem a publicistou Robertem Setonem-Watsonem, kterému předal svůj politický program. Tak se myšlenka na samostatný stát dostala až k nejvyšším britským kruhům, které do té doby nevěděly o Čechoslovácích prakticky vůbec nic.
Kolem 500 lidí podpořilo na Hradčanském náměstí v Praze prezidenta Miloše Zemana. Manifestaci s názvem Národe, probuď se! zorganizovala Strana práv občanů v čele s předsedou Janem Velebou a lidé z iniciativy Souhlasíme s výroky prezidenta. Akce se krátce zúčastnil i Miloš Zeman a položil věnec k soše Tomáše Garrigua Masaryka, od jehož narození dnes uplynulo 165 let.
Vzkaz budoucím generacím zanechalo město Most v podstavci sochy Tomáše Garriguea Masaryka. Socha bude už na konci září stát v prostoru mezi mosteckým magistrátem a městským divadlem. Pamětní schránka je v podstavci od pondělí 1. září.
V Mostě by měla od letošního roku znovu stát socha prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Před padesáti lety sochu zničili dělníci při demolici starého Mostu. Dochovaly se jen části, podle kterých stvořili restaurátoři dílo znovu. Skoro půlka potřebných peněz se vybrala ve sbírce.