19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otevře kus historie. V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál se v Lánech rozpečetí tajuplná obálka zřejmě se vzkazem prezidenta Osvoboditele.
Už 19. září budeme znát údajná poslední slova TGM. Po slavnostním otevření obálky v Lánech se jednotlivé listy nafotí a později se objeví na rozhlasovém webu tajemnaobalka.cz.
Zapečetěná obálka s údajnými posledními slovy T. G. Masaryka se slavnostně otevírá v Lánech příští pátek, 19. září. Kdyby bylo písmo vybledlé, jde použít metody na „zviditelnění“.
V 90. letech Sum pomáhal z exilu vracet jeho pozůstalost, i proto se dostal k údajným posledním slovům Tomáše Garrigua Masaryka. Zapečetěnou obálku přinesl do Národního archivu 19. září 2005.
Už příští pátek 19. září se v Lánech otevře zapečetěná „tajemná“ obálka s údajnými posledními slovy prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka.
15. září 1937 rozhodla vláda o státním pohřbu a vyhlásila státní smutek. Státní zaměstnanci dostali volno, školy zůstaly zavřené. K rakvi prezidenta pak dorazilo až 700 tisíc truchlících lidí.
Tomáš Garrigue Masaryk si udržoval kondici sportem a přísnou životosprávou. V dubnu 1934 se u něj ale objevily první známky zdravotní krize, kdy ztratil na Pražském hradě cestou k výtahu orientaci.
Hospodyně a kuchařka Anna Černá dbala na dodržování rodinných zvyků, úkolem Masarykova komorníka bylo pak prezidenta chránit a cestovat s ním na zahraniční cesty.
Sedmý březen se pravidelně připomínal v tisku i rozhlasu, vysazovaly se Masarykovy lípy, odhalovaly se pamětní desky nebo sochy a konala se slavnostní shromáždění.
Ani po svém zvolení prezidentem Masaryk neopouštěl svoje zvyky a denní režim. Vypovídají o tom jak vzpomínky jeho spolupracovníků, tak třeba i dochované jídelní lístky hradní kuchyně.
Antonín Sum předal Národnímu archivu v roce 2005 i zapečetěnou obálku, ke které řekl, že jde o poslední slova TGM, a určil, že se může otevřít po 20 letech, tedy přesně za měsíc 19. září 2025.
Obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka přinesl do Národního archivu Antotnín Sum, někdejší tajemník jeho syna Jana Masaryka. Publicista a spisovatel Pavel Kosatík ho osobně znal.
Tomáš Garrigue Masaryk podporoval mladé umělce, architekty a sochaře. Miloval knihy a skrze svojí manželku Charlottu si vytvořil i hluboký vztah k hudbě
„Masaryk byl ten přísnější. Byl autoritou, která jasně stanovovala řád, přesnost a děti někam směřovala,“ upozorňuje historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.
Masaryk a Charlotta se vzali v roce 1878. „Všichni měli velmi rádi paní Masarykovou a pokládali ji za opravdovou dámu,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Hana Pardubová.
„Nikdo neví, co tam bude, nebo nebude. Jestli to budou opravdu poslední slova. Jestli to bude osobní, mezinárodní nebo jestli to bude politické,“ říká pro Radiožurnál Charlotta Kotíková.
„Masaryk si nebral v korespondencích, ale i normálně příliš servítky. Byl si vědom své úrovně a slovo hlupák se třeba v korespondenci s Edvardem Benešem vyskytuje často,“ říká historička Hájková.
Na webu tajemnaobalka.cz najdete podrobně popsaný samotný příběh obálky a její cestu. Taky se tam dočtete informace a zajímavosti o Tomáši Garriguovi Masarykovi.
Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalé hlavy resortu Jana Masaryka. Čítá vzácné obrazy Oskara Kokoschky, historické mapy či osobní artefakty.
Socha amerického prezidenta Woodrowa Wilsona stojí v Praze v parku před nádražím, které nese jeho jméno. Když čekám na vlak, občas k němu zajdu a čtu jeho památnou větu.
Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem byla třikrát odstraněná z politických důvodů. Stěhování ale přežila a ještě získala sádrové dvojče v místním gymnáziu.
„Dýchání bylo spíše méně přerušované, činnost srdeční vydatnější, vědomí je stále zastřené. Teplota opět stoupá. Podepsán Dr. Maixner,“ hlásala tehdy rádia.