Ještě v prvním ročníku tady ale nebylo tak prázdno jako dnes. „To bylo ještě v době covidu. Ale postupně se žákyně vytrácely, asi si svůj studijní obor nezvolily dobře,“ vysvětluje mistrová.
Školy s vysokým podílem znevýhodněných žáků to mají těžší. Dostanou proto dvě miliardy navíc. Dostávat více peněz než ostatní školy by ty znevýhodněné měly časem pravidelně, ze zákona.
Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje.
V českém tisku se v pondělí dočtete, že až polovinu biomasy, kterou disponují Lesy ČR, bude nově odebírat společnost miliardáře Petra Pauknera. Smlouvu podepsal bývalý šéf, píšou Hospodářské noviny.
Učni dohánějí praxe, které nemohli mít v minulém školním roce kvůli pandemii koronaviru. Letos jim to mimořádně umožnilo ministerstvo školství, využilo toho zhruba 60 učilišť.
Ministerstvo dopravy zveřejnilo podrobnosti k chystané železnici mezi Prahou a Brnem. Mf Dnes píše, že by se cesta mohla zkrátit na polovinu. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
V České republice se prodává čím dál víc dronů, upozorňuje deník E15. Loni se jich prodaly desítky tisíc. S větším zájmem o drony jsou ale spojené i pokuty.
Počet absolventů učňovských oborů v Česku loni meziročně klesl o pět procent na 11 303. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory, úbytek byl znatelný zejména u zedníků, truhlářů a čalouníků. Počet naopak nejvíce vzrostl u elektrikářských a strojírenských profesí, vůbec nejvíce přibylo vyučených pekařů. Od roku 2005 se celkový počet absolventů snížil o 42,5 procenta. Novinářům to řekl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
Boty na míru nabízí v Česku desítky ševců. Lidé, kteří mají specifickou velikost chodidla, jejich služby využívat v podstatě musí. Cestu si k nim ale našli třeba i úspěšní byznysmeni. Otázkou však zůstává, jak dlouho ševcovské řemeslo ještě vydrží. Studovat ho jako učňovský obor se totiž nedá už 12 let.
Strojař, klempíř nebo elektrikář - to jsou obory, po kterých je na trhu práce v Olomouckém kraji velký hlad. Aby mladé lidi školy k technickým oborům přitáhli, nabízí jim Olomoucký kraj peníze formou učňovských stipendií.
Stipendijní program v Libereckém kraji pomohl na středních školách zachovat řemeslné obory, které by možná už zanikly. O některé obory je dokonce větší zájem. Na Českolipsku jsou dvě školy, kde se mohou děti vyučit řemeslu a pobírat každý měsíc za docházku a pololetně za prospěch peníze.
V Česku už několik let klesá zájem o některé obory tradičních řemesel. Nejméně studentů se pak hlásí na středoškolské obory, jako je hutník, slévač, kovář nebo oděvní technik. Třeba v Plzeňském kraji se ocitá na pokraji zániku mimo jiné čalouník, krejčí nebo řezník.