Osmačtyřicetiletý muž je obviněný z ublížení na zdraví a výtržnictví. Hrozí mu až pětileté vězení. Tři lidé napadli cizinky u Plas. Jednu z nich surově zbili, záchranáři ji převezli do nemocnice.
V sobotu se protestující sešli kolem 14.00 u plzeňského hlavního nádraží. Účastníci pochodu se s několika českými vlajkami a za doprovodu antikonfliktního týmu vydali na náměstí Republiky.
Část společnosti začala po nedávných útocích na ženy, ze kterých jsou podezřelí Ukrajinci, svalovat na ukrajinskou menšinu kolektivní vinu. Laurenčíková popisuje, že to může vést k růstu násilí.
Prezident vyjádřil přesvědčení, že občany ČR spojuje snaha prosazovat spravedlnost, pravdu a solidaritu a jejich postoj nezmění snaha některých jednotlivců společnost rozdělovat, a tím ji oslabovat.
„Prokremelská scéna se snaží šířit protiukrajinské nálady a svalovat vinu za odporné násilné činy na současnou vládu. Takováto propaganda může radikalizovat některé jednotlivce,“ říká Mareš,
„Mám pochopení pro to, že je atmosféra nervózní, ale je dobré se opřít o čísla a fakta. Ve srovnání s rokem 2019 máme letos zaznamenáno o 5000 trestných činů méně,“ vysvětlil ministr.
Útoky a demonstrace. Část Romů se bouří proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou dostali od státu i veřejnosti. Co všechno jim vadí a čeho se obávají?
Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že je do velké míry důsledkem dezinformací.
Galina se stále vrací do doby, kdy během bombardování spali v charkovském metru. „Trvalo mi půl roku, než jsem se přestala lekat různých nečekaných zvuků,“ vysvětluje Galina.
Značnou část sociální práce místo státu vykonávají neziskové organizace, ve kterých ale panuje velká nejistota, zda uprchlíci z Ukrajiny nezačnou přicházet o bydlení.
V souvislosti s návštěvou prezidenta Zelenského v Praze apelují romské organizace na Zelenského, aby oslovil všechny ukrajinské uprchlíky a vyzval je k přijetí života v sociální harmonii a toleranci.
V bojích na Ukrajině zemřel jeden ze spoluzakladatelů asociace Napříč Evropou, operního pěvce zabil odstřelovač. Jeho fotografie jsou dodnes ve skladu na pařížském předměstí.
Ukrajinští uprchlíci v Česku dál pracují pod svou kvalifikací, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Česká veřejnost je ale vnímá i podle toho, jak je stát dokáže začlenit do pracovního trhu.
V Brně i na pražském Staroměstském náměstí rezonovala v sobotu tragická událost z minulého týdne, během které zemřel romský mladík. V Praze se sešli Ukrajinci a Romové, aby se postavili nenávisti.
Incident, mezi Romy a Ukrajinci, který skončil smrtí. Ve společnosti vyvolal velké diskuze. Podle redaktorky magazínu Alarm Saši Uhlové nelze jednoznačně říct jako roli v konfliktu hrála národnost.
Soud shledal podle mluvčí Petry Láníčkové důvody vazby útěkové. „Proti uvedenému rozhodnutí zatím nebyla podána stížnost, jak obviněný, tak státní zástupce si ponechali lhůtu,“ doplnila.
„Já jsem nikdy neplánovala někam odjet. Chtěla jsem praxi získat na Ukrajině,“ říká Oksana. Jestli v Česku zůstane, ještě neví. Uznání vzdělání českými úřady ale není lehké.
Pro Ukrajince je to velmi důležité, míní Soukup. Když mi to vysvětlovali, tak říkali: pro nás je důležité vědět, že se na nás nezapomíná. Naše největší noční můra je, že zůstaneme proti Rusku sami.
„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.
„Absolvovali taktické i střelecké výcviky, házeli granáty, měli jsme boj o budovu a hlavně jsme cvičili taktiku s vozidly,“ popisuje Martin Krč, který výcvik na Libavé řídí.