„Dnes, po hrdinném odporu našeho velkého národa, jsme svědky uzavření příměří a ukončení této války, kterou si vynutil Izrael svým avanturismem a provokacemi,“ uvedl podle AFP íránský prezident.
Po americkém úderu na Írán demokraté Trumpa lehce kritizují především z procesního hlediska. Prezident prý nemůže takovéto vojenské rozhodnutí činit sám a měl by žádat o svolení Kongres.
Z písků Iráku do hal Pentagonu. Tak se v pátek píše o Jamesi Mattisovi, pravděpodobném ministru obrany ve vládě Donalda Trumpa. Populární generál ve výslužbě, zocelený boji v Afghánistánu a Iráku, proslul tím, že si nebere servítky – ani ve válce, ani v projevu. Nejpamátnější jadrnosti „vzteklého psa“ Mattise vybral server Politico.
Washington trvá na tom, že dohoda s Íránem přispěje k uklidnění poměrů na Blízkém východě. Teherán souhlasil s částečným omezením svých jaderných aktivit výměnou za zmírnění sankcí. Izrael ale označuje vývoj za ‚historický omyl‘.
Diplomacie zůstává pro Američany hlavním prostředkem jak Íránu zabránit vyrobit jadernou zbraň. Potvrdil to Bílý dům. Právě íránský jaderný program je v poslední době předmětem rozhovorů mezi Spojenými státy a Izraelem. Teheránské slovní výpady totiž znervózňují hlavně Izrael.
Sankce proti Íránu rozšířily po Velké Británii a Kanadě také Spojené státy. Všechny tři země se zaměřily na sankcionování íránských bank a také energetického a petrochemického sektoru.
Spojené státy podniknou agresivní kroky k dopadení viníků zodpovědných za ukradení a zveřejnění tajných materiálů. Uvedla to ve svém prohlášení ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Bílý dům, Pentagon a ministerstvo zahraničních věcí uvedli, že dělají vše pro to, aby se něco podobného už nikdy nestalo. Clintonová se také jménem Spojených států za únik omluvila.
Spojené státy uvalily nové sankce na Írán. Tentokrát se netýkají íránského jaderného programu, ale porušování lidských práv. Jsou také úzce zaměřené na několik konkrétních osob.
Írán, jeho jaderný program a jeho řád představují to největší nebezpečí. Tak alespoň režim prezidenta Ahmadínežáda vnímá většina světa. A proto také podpořila v červnu na půdě Spojených národů další sankce proti Teheránu. Ty vycházejí z všeobecného přesvědčení, že je třeba Írán izolovat a vynutit si tak buď vstřícnost Ahmadínežádovy administrativy a nebo přímo její výměnu.
Teherán znovu zopakoval, že za zmizením jeho jaderného vědce loni byly tajné služby Spojených států. Íránská televize odvysílala videozáznam muže, který se představil jako Šahrám Amírí a prohlásil, že je v americké Arizoně. Dále řekl, že ho Američané loni unesli, když byl v Saúdské Arábii na náboženské pouti. I v západních médiích už se objevily informace, že Amírí je opravdu ve Spojených státech a že výrazně přispěl k odhalení íránského jaderného programu.
Írán možná bude od roku 2015 schopný zasáhnout Spojené státy. Takový je odhad amerického ministerstva obrany, který zaslalo Kongresu a získala ho agentura Reuters. Teherán k tomu podle ní potřebuje jen dostatečnou zahraniční pomoc.
Bílý dům vyzval Kubu k propuštění všech politických vězňů. Prezident Obama uvedl v ostře formulovaném prohlášení, že je vývojem v komunistické zemi hluboce znepokojený. Jeho vláda přitom zatím postoj ke Kubě spíše zmírňovala.
Město New York vyplatí stomilionové odškodnění kvůli teroristickým útokům z 11. září 2001. Víc než deset tisíc lidí si stěžuje na dýchací problémy způsobené prachem po pádu dvojčat Světového obchodního střediska.
Americká ministryně zahraničí cestuje po arabských zemích s cílem získat podporu pro přísnější mezinárodní sankce, které chce Washington uvalit na Írán kvůli jeho jadernému programu.
Zástupce USA na mnichovské bezpečnostní konferenci, senátor Joe Liebermann připustil, že spor o íránský jaderný program by mohl skončit válkou. Je tak prvním zámořským politikem, který připustil možný vojenský úder.
Západní země jednají o dalších sankcích vůči Íránu kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu. Washington spolu s Londýnem, Paříží a Berlínem formuluje na půdě Spojených národů novou rezoluci, o níž by se mohlo ještě v únoru jednat v Radě bezpečnosti OSN.
Spojené státy na jaře unesly íránského jaderného vědce Šahráma Amírího. Tvrdí to dnešní íránský tisk. Vůbec poprvé tak připouští, že Íránec zmizelý při jarní pouti do Saúdské Arábie pracoval na jaderném programu. Dosud to Teherán popíral a psal pouze o ,pohřešovaném poutníkovi'.
Další budoucnost íránského jaderného programu dnes v Bruselu projednají zástupci šesti mocností. Stálí členové rady bezpečnosti, tedy Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy budou spolu s Německem hledat společný postoj k nedávnému oznámení Íránu, že nevyhoví požadavkům Mezinárodní agentury pro atomovou energii MAAE a nebude vyvážet svůj mírně obohacený uran k dalšímu zpracování do zahraničí.
Americký prezident Barack Obama přitvrdil rétoriku na adresu Íránu. Diplomatické řešení íránského jaderného programu už podle něj nemá mnoho času. A Teherán musí počítat s důsledky, pokud jednání nikam nepovedou.
Naděje na světové ekonomické oživení, americko-čínské obchodní spory a rusko-americké sbližování. I takový byl summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří, který skončil v neděli.
Americký prezident Barack Obama zahájil v Tokiu své osmidenní turné po Asii. Setkal se s japonským premiérem Jukio Hatojamou a společně jednali o spolupráci v boji proti šíření jaderných zbraní.
Americký prezident Barack Obama prodloužil platnost sankcí proti Íránu. Oznámil to Bílý dům. Spojené státy se snaží takovými opatřeními hospodářsky trestat islámskou republiku od revoluce z roku 1979. Islámští radikálové tehdy obsadili americkou ambasádu v Teheránu, kde více než rok zadržovaly pět desítek rukojmí.
Skupina íránských revolučních radikálů přesně před 30 lety obsadila americké velvyslanectví v Teheránu a odstartovala tak dodnes trvající krizi ve vztazích mezi oběma státy.
Opatrně reagují na první dvoustrannou americko-íránskou schůzku na vysoké úrovni po 30 letech Spojené státy. Prezident Barack Obama řekl, že po slovech musejí následovat činy.