Nejméně 34 lidí zabily v noci na sobotu útoky napříč Pásmem Gazy. Zasažen byl na stadion, který slouží jako útočiště pro Palestince vysídlené válkou i stan v humanitární zóně v oblasti Mavásí.
„Dnes, po hrdinném odporu našeho velkého národa, jsme svědky uzavření příměří a ukončení této války, kterou si vynutil Izrael svým avanturismem a provokacemi,“ uvedl podle AFP íránský prezident.
Záchranáři z trosek vytáhli tři zraněné, přičemž všichni byli hospitalizováni. Zásah zničil a poškodil asi 30 domů, čtyři auta a způsobil rozsáhlé požáry.
Po americkém úderu na Írán demokraté Trumpa lehce kritizují především z procesního hlediska. Prezident prý nemůže takovéto vojenské rozhodnutí činit sám a měl by žádat o svolení Kongres.
Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na Írán, přidaly se také USA. Írán zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem.
USA zacílil na tři íránské jaderné objekty. Írán tvrdí, že útoky neměly silný dopad. „Média tvrdí, že USA mluvily o míru, ale od začátku chtěly tento útok učinit,“ ukazuje na paradox Mona Khademi.
Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu k americkému úderu byli analytik Vlastislav Bříza, blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, novinář Jan Fingerland a amerikanista Jakub Dopieralla.
„Když je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by k jeho změně nemohlo dojít?“ napsal na Truth social. Hlavně z tábora demokratů se ozývají hlasy, že úder nařídil nezákonně.
Úder na výškovou budovu v Ševčenkivské čtvrti zabil čtyři lidi. Již dříve velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva zahynula jedna žena.
Šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
Útok na íránská jaderná zařízení nařídil americký prezident Donald Trump bez souhlasu Kongresu, kterému tato pravomoc připadá. Zaznívá proto kritika prezidenta, mluví se i o hlasování o impeachmentu.
„Ta největší otázka pořád zbývá. Kde se aktuálně nachází více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který Írán má. Aktuálně to neví ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii,“ říká expert.
Síť spojenců na Blízkém východě Írán budoval od islámské revoluce. Hnutí Hamás a Hizballáh jsou ale dnes oslabena konfliktem s Izraelem a nová syrská vláda nehodlá navazovat na předchozí Asadův režim.
Americké nálety zasáhly tři lokality s jadernými zařízeními. Lokalitu ve Fordo bombardovali bombardéry B2 s údajně šesti těžkými pumami proti podzemním bunkrům.
„Člověk v tísni pomáhá dodávkou nových oken. A majitelům bytů poskytujeme také finanční podporu na opravu jiných škod,“ říká Jevhen, charkovský koordinátor organizace.
Íránský útok zničil fasádu nejméně jednoho domu a zanechal po sobě velký kráter. „Máme tu přímý úder u jednoho domu, škody jsou poměrně velké,“ uvedl zdravotník Šafir Botner.
Zda se k Izraeli přidají i USA, Donald Trump odmítá sdělit. „To nemohu říct. Možná to udělám, možná ne. Nikdo neví, co udělám,“ odpověděl ve středu na otázku o možných amerických úderech na Írán.
Izrael na Natanz zaútočil minulý pátek, když zahájil rozsáhlé vzdušné útoky proti Íránu, jejichž terčem je íránský jaderný program, ale také konkrétní jaderní vědci a vojenské špičky.
Evakuovaní jsou hlavně z řad studentů a dalších, kteří v zemi nemají zázemí. „Bylo by pro ně obtížné tu další dny v nejistotě setrvávat a nemoci jednoduše odcestovat,“ říká zástupce velvyslankyně.
Útoky zranily zhruba stovku lidí. Íránské revoluční gardy dodaly, že v úderech na Izrael chtějí pokračovat. Izrael zase oznámil zásah několika budov íránských jednotek Kuds, které operují v zahraničí.
Íránské úřady doporučily obyvatelům Teheránu, aby se schovávali před izraelskými údery do metra, škol či mešit. Izraelská armáda uvedla, že má ještě dlouhý seznam cílů, na které chce udeřit.