Jedenáct lidí bylo převezeno do nemocnice, uvedly podle AP místní zdravotnické úřady. Šest ze zraněných je podle nich v kritickém stavu a dalších pět je ve vážném stavu.
„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta Charkova Ihor Terechov na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.
Ukrajinské drony brzy ve čtvrtek zasáhly jih ruského Černého moře, kde jednoho člověka zabily a druhého zranily. Zasáhly zde i ropné skladiště. Rusové útočili na Oděsu, kde vzplálo několik budov.
Když jde spát, nechává si po ruce píšťalku, pokud by při útoku zůstal uvězněn v sutinách. Někdy ale člověka probudí až sirény, nebo dokonce výbuchy, přibližuje novinář.
Při ruském vzdušném útoku byl zasažen vchod jedné ze stanic kyjevského metra. Uvedl to šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Nejméně jeden člověk podle něj v Kyjevě zemřel.
Donald Trump měl vybízet Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území. A měl se ptát Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina útočila na Moskvu, pokud by dostala zbraně dlouhého doletu.
„Nová premiérka nebyla příliš známou osobností, takže to vypadá spíš na posílení role prezidentského paláce v přijímání rozhodnutí,“ říká ke změnám ve vedení země Dorazín.
Terčem ruského útoku se během noci stalo rovněž město Šorstka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Zranění utrpěla jedna osoba, informoval gubernátor Oleh Hryhorov.
Rusko na Kyjev útočilo v několika vlnách s nasazením dronů a balistických raket, píše Ukrajinska pravda. V metropoli se ozývaly výbuchy. Zahalil ji kouř z požárů a ve vzduchu byl cítit pach spáleniny.
Ruské drony a střely podle ukrajinského letectva mířily především na cíle v západní části země včetně měst Chmelnyckyj, Ternopil a Luck, kterým podle serveru RBK-Ukrajina otřáslo několik výbuchů.
Nejméně 34 lidí zabily v noci na sobotu útoky napříč Pásmem Gazy. Zasažen byl na stadion, který slouží jako útočiště pro Palestince vysídlené válkou i stan v humanitární zóně v oblasti Mavásí.
„Dnes, po hrdinném odporu našeho velkého národa, jsme svědky uzavření příměří a ukončení této války, kterou si vynutil Izrael svým avanturismem a provokacemi,“ uvedl podle AFP íránský prezident.
Záchranáři z trosek vytáhli tři zraněné, přičemž všichni byli hospitalizováni. Zásah zničil a poškodil asi 30 domů, čtyři auta a způsobil rozsáhlé požáry.
Po americkém úderu na Írán demokraté Trumpa lehce kritizují především z procesního hlediska. Prezident prý nemůže takovéto vojenské rozhodnutí činit sám a měl by žádat o svolení Kongres.
Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na Írán, přidaly se také USA. Írán zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem.
USA zacílil na tři íránské jaderné objekty. Írán tvrdí, že útoky neměly silný dopad. „Média tvrdí, že USA mluvily o míru, ale od začátku chtěly tento útok učinit,“ ukazuje na paradox Mona Khademi.
Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu k americkému úderu byli analytik Vlastislav Bříza, blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, novinář Jan Fingerland a amerikanista Jakub Dopieralla.
„Když je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by k jeho změně nemohlo dojít?“ napsal na Truth social. Hlavně z tábora demokratů se ozývají hlasy, že úder nařídil nezákonně.
Úder na výškovou budovu v Ševčenkivské čtvrti zabil čtyři lidi. Již dříve velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva zahynula jedna žena.
Šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
Útok na íránská jaderná zařízení nařídil americký prezident Donald Trump bez souhlasu Kongresu, kterému tato pravomoc připadá. Zaznívá proto kritika prezidenta, mluví se i o hlasování o impeachmentu.
„Ta největší otázka pořád zbývá. Kde se aktuálně nachází více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který Írán má. Aktuálně to neví ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii,“ říká expert.
Síť spojenců na Blízkém východě Írán budoval od islámské revoluce. Hnutí Hamás a Hizballáh jsou ale dnes oslabena konfliktem s Izraelem a nová syrská vláda nehodlá navazovat na předchozí Asadův režim.