Nemocnice v Pásmu Gazy se staly smrtelnou pastí pro Palestince, cituje AFP vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Podle jeho úřadu je zdravotnický systém v Gaze na pokraji kolapsu.
„Izraelská armáda vzala naši oblast útokem. Jednou kostel zasáhl nálet. Lidé se bojí, že se to bude opakovat. My jsme zažili už řadu válek. Tahle je ale jiná. Silnější a krutější,“ říká Butrus Chúrí.
Izraelská armáda informovala, že podnikla „přesný útok na vozidlo s teroristickou buňkou Islámského džihádu“. Dodala, že před útokem podnikla různé kroky, aby snížila ohrožení pro civilisty.
Navzdory všemu popularita Netanjahua v Izraeli po dlouhé době zase roste. Napomohla tomu jistě i skutečnost, že konflikt s libanonským radikálním hnutím Hizballáh skončil příměřím.
K situaci se vyjádřil papež František. Znovu odsoudil krutost izraelských úderů v Pásmu Gazy, a to i přes protesty izraelských diplomatů, kteří papeže obvinili, že při hodnocení používá dvojí metr.
„Tato zpráva je plná nehorázných lží,“ uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí. Podle izraelské diplomacie vede Human Rights Watch „propagandu proti Izraeli“, napsala agentura AFP.
Podrobnosti možné dohody jsou nejasné. Zatímco zdroje Reuters hovoří o krátkém příměří a výměně několika rukojmích, Wall Street Journal píše o až 60denním klidu zbraní a propuštění 30 rukojmí.
Nákladní automobily s humanitární pomocí se opakovaně stávaly terčem únosů ozbrojených gangů krátce po vjezdu do Pásma Gazy. Hamás to podle Reuters přimělo zorganizovat ochranu těchto konvojů.
Lidskoprávní organizace poukazuje na některá prohlášení izraelské vlády, která podle ní vykazují vůli provést genocidu, a na snímky ze satelitů, které ukazují rozsah válečné zkázy v Pásmu Gazy.
Více než tři měsíce po nálezu těl šesti izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy vyšetřování ukázalo, že zajatce pravděpodobně zastřelili jejich věznitelé v době vzdušného úderu na tunel hnutí Hamás.
Mezinárodní trestní soud vydal ve čtvrtek zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a exministra obrany Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.
„Na jednu stranu jste ve válce, nad hlavou vám lítají drony a slyšíte výbuchy, na tu druhou se otevřely školy, lidé musí fungovat. Místy je až bizarní, jak se dokážeme přizpůsobit,“ popisuje Nadine.
Mezinárodní trestní soud vydal příkazy k zatčení politiků za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024. Zároveň zamítl izraelské námitky.
Izraelské údery byly odvetou za útok Íránu bezmála 200 balistickými střelami na Izrael z 1. října. Spojené státy poté Izrael žádaly, aby neútočil na íránská jaderná zařízení.
„Netanjahu se ukázal jako velmi komplikovaný politický partner pro mnoho státníků. Nevíme, zda s ním bude mít Trump trpělivost, pokud nebude dělat to, co si Trump přeje,“ říká analytička Kalhousová.
Tento návrh může být podle agentury DPA poslední iniciativou Josepa Borrella v čele unijní diplomacie. Za jeho nástupkyni členské státy v létě vybraly bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou.
Rasistická hesla nebo strhávání vlajek je nepřijatelné, ať se ho dopustí kdokoli. Jenže pokusy o propojení mezi tím, co dělali na zápase Izraelci, a tím, co se pak dělo jim, mohou vyvolat rozpaky.
Izraelský deník Haarec se opírá o svědectví jednoho z reportérů Yaniva Kuboviche, kterého izraelská armáda vzala na sever Pásma Gazy. Popisuje, že to, co viděl, připomíná následky přírodní katastrofy
Po měsících, kdy Hamás nepřijal žádný návrh na příměří a propuštění rukojmích z Gazy, není jeho přítomnost v Kataru přínosná, ani přijatelná. Takové je podle agentury Reuters stanovisko Washingtonu.
Neshody a napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Joavem Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již v březnu 2023, nakonec se ale do funkce vrátil.
„Několik podezřelých bylo zadrženo kvůli výslechu a vyšetřování pokračuje,“ uvedl vedoucí soudce Menachem Mizrahi. K identitě zadržených se nevyjádřil.