„Původní příměří mělo mít tři fáze. Na konci února vypršela první fáze, druhá fáze předpokládala, že Hamás propustí zbývající živá rukojmí a ve třetí fázi vydá těla těch, kteří nepřežili,“ vysvětluje Tureček. „Výměnou za to bude Izrael pracovat na trvalém ukončení konfliktu a stažením veškerých invazních jednotek z Gazy.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak těžké bude vyjednat nové příměří v Pásmu Gazy? Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Břetislavem Turečkem.

Jenže izraelská vláda o druhé fázi ani nezačala jednat, místo toho nabízí alternativu bez záruky konce války, o jejímž obnovení naopak diskutuje. Reakcí veřejnosti jsou velké protivládní protesty.

Pokračování konfliktu podporuje pravicová část veřejnosti reprezentovaná frakcí Itamara Ben Gvira. Je také v souladu s plánem Izraele na vyhnání palestinských obyvatel a zabrání oblasti pro vlastní potřeby.

„Izrael postupně formuluje, co chce v Gaze dělat. Ministr obrany Kac řekl, že lidé v Palestině se měli zbavit Hamásu, vrátit rukojmí a potom hledat šťastný život někde jinde,“ říká Tureček.

Snaha zbavit se teroristů, ale zpravidla negativně dopadá na civilní obyvatelstvo.

„Izrael zdůrazňoval, že pozabíjel několik vysokých činitelů Hamásu, ale my jsme viděli desítky těl zmasakrovaných dětí,“ rozporuje oficiální tvrzení. „Izrael se vrací do pasti. Bojovat s teroristy plošným bombardováním, srovnáním celých obytných čtvrtí se zemí, aniž by se to dotklo tamních obyvatel, je velice obtížné.“

Plán pro Gazu?

Jiné plány s Gazou má Liga arabských států, která plánuje její rozdělení na sektory a postupnou obnovu a rekonstrukci zdevastovaných oblastí. Svůj plán představil i Donald Trump, který nejprve chtěl z oblasti udělat riviéru, ale po silném mezinárodním tlaku svůj návrh odvolal.

„Donald Trump svým razantním prohlášením donutil arabský svět něco poměrně jasně zformulovat,“ domnívá se Tureček. Konkrétně aby vzniklo konsorcium, které Gazu převezme a předá ji do samosprávy nezávislé komisi palestinských odborníků, což ale Izrael dlouhodobě odmítá.

Premiér Netanjahu odmítá i druhou fázi příměří, protože nutí Izrael k naprosto zásadním ústupkům a závazkům. Vyjednávání se proto vrací na samý počátek, protože obě strany se vrátily do svých vyhraněných pozic.

„Bude záležet na umu zahraničních vyjednavačů – Američanů, Egypťanů a Kataru –, jestli se jim podaří najít nějakou novou formuli, která by ty teď ještě razantnější, odtažitější a protichůdnější postoje obou stran dokázala zase dostat na nějaký průnik,“ uvažuje Tureček.

Vyšetřit odpovědnost

Náročnou situaci řeší momentálně Izrael i v rámci národní politiky. V noci na čtvrtek vláda jednomyslně schválila odvolání šéfa tajné služby Ronena Bara.

„Ronen Bar představoval pro premiéra Netanjahua něco jako nášlapnou minu,“ vysvětluje expert na Blízký východ. „Přiznal, že tajná služba Šin Bet nepředvídala dostatečně, že přijde masakr 7. října 2023, a zároveň říkal, že je potřeba vyšetřit také odpovědnost politiků, včetně premiéra Netanjahua.“

Kromě toho Šin Bet vyšetřoval i proudění peněz z Kataru do Hamásu, které mělo rozkolísat palestinskou scénu a probíhalo za plného vědomí premiéra Netanjahua. Takže se dá předpokládat, že se vláda potřebovala zbavit člověka, který ji mohl ohrožovat.

„Pořád bereme Izrael jako jeden monolit, který čelí vnějším nepřátelům, ale rozklad v té zemi je obrovský,“ konstatuje Tureček. „Připomenu, že podle čerstvého průzkumu Ronenu Barovi důvěřuje více Izraelců než svému premiérovi, což jenom ukazuje, jak hluboký ten rozkol je.“

Proudí do pásma Gazy humanitární pomoc? Jak nepoměrné ústupky po jednotlivých aktérech příměří vyžaduje? A proč Spojené státy a priori podporují Izrael? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru v úvodu článku, ptá se Šárka Fenyková.

Šárka Fenyková, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít