„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století,“ řekl astronom Ryan Lau, vedoucí autor studie o publikované v odborném časopise Nature Astronomy.
Vědcům snímky pomohou odhalit, co se na povrchu plynného giganta děje. Zkoumat mohou polární záře, výšku bouří nebo tepelné a tlakové podmínky na planetě.
Jana Spratka z pražské hvězdárny nejvíce fascinuje to, že Webbův teleskop funguje, že se všechno podařilo a že začal posílat takové snímky, jaké poslal.
Vědci v úterý vydali první sérii plnohodnotných snímků a dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Jeho přístroje vidí světlo, které prochází skrz mlhoviny a jiné překážky ve vesmíru.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
Tak jasně a daleko do vesmíru ještě lidstvo nikdy nepohlédlo. Teď má tu možnost úplně každý. Dalekohled Jamese Webba totiž poslal na Zemi první fotografii vesmírných dálek.
První, již v pondělí zveřejněný snímek, zachytil kupu galaxií SMACS 0723. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, teleskop se od ní odpojil 27 minut od startu.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
Hvězda ze souhvězdí Velké medvědice je vzdálená od Země přibližně 241 světelných let. Vědci ji využijí k zaostření všech 18 segmentů primárního zrcadla teleskopu.
Teleskop Jamese Webba zdolal klíčovou překážku na cestě k plnému provozu - po nedávném startu nyní ve vesmíru dokončil choulostivou fázi rozvinutí svých součástí. Proč si od něj vědci tolik slibují?
Teleskop Jamese Webba je příliš velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže do vesmíru cestoval složený. Na jeho postupném „rozbalování“ se podílely desítky inženýrů.
V 70. letech Hawking zformuloval úvahu, že temná hmota, neviditelná látka, která tvoří většinu hmoty ve vesmíru, může pocházet z černých děr vytvořených v prvních okamžicích velkého třesku.
Teleskop je moc velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže cestoval složený a je třeba ho sestavit až „na místě“. Rozvinutí tepelného štítu se považovalo za nejobtížnější z jednotlivých kroků.
Hubbleův kosmický dalekohled v tuto chvíli pozoruje vesmír už 31 let bez přestávky. Kosmický dalekohled Jamese Webba bude sledovat stejné objekty, ale uvidí je jinak.
Webbův teleskop bude dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie.
Americká vesmírná agentura původně chtěla Webbovu observatoř vypustit už v roce 2007. Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince.
Technici se chystali připevnit k teleskopu adaptér sloužící pro připevnění k nosné raketě Ariane 5, když se náhle uvolnil upínací pás, což způsobilo chvění v celém teleskopu.