Webbův dalekohled podchladil poslední senzor, začíná několikaměsíční kalibrace
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu. Americká NASA potvrdila, že se podařilo ochladit instrument MIRI na teplotu mínus 266 stupňů Celsia, což je teplota blízko absolutní nuly. MIRI je nejdůležitější zařízení pro pozorování vesmíru na palubě teleskopu. Nyní ještě vědcům zbývá senzory správně nakalibrovat.
MIRI je zkratka pro Mid-Infrared Instrument a zařízení se skládá z kamery a spektrografu. Jeho cílem bude pozorovat infračervené světlo o středních a dlouhých vlnových délkách.
O prvním světovém dni kvantové fyziky, o dalším kroku teleskopu Jamese Webba a o tom, co přispívá k rozvoji závislostí. Poslechněte si všechny novinky ze světa vědy
„Je to přístroj, který, podobně jako ty ostatní, bude pozorovat vesmír v infračervené oblasti spektra čili v oblasti, kterou běžnými dalekohledy ze Země ani nevidíme, protože to záření k nám ani nepronikne. A přístroj MIRI je tím nejsofistikovanějším a nejdůležitějším, který na dalekohledu Jamese Webba je,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Díky tomu, že MIRI bude pozorovat infračervené záření o vlnové délce 5 až 28 mikronů, dokáže zobrazit ty nejvzdálenější objekty v nebývale detailním rozlišení. Kromě toho spektrograf ukáže i informace o chemickém složení, teplotě nebo hustotě vzdálených objektů.
Podchlazen skoro na absolutní nulu
Podchlazení senzorů je nutné pro to, aby vědci vyloučili rušení pozorování teplem ze samotného Webbova dalekohledu. Ten má proto na spodní straně velké plachty, jejichž cílem je zabránit slunečním paprskům, aby teleskop ohřívaly.
Provozní teplota ostatních nástrojů dalekohledu je minus 233 stupňů Celsia. Této teploty se dá ve vesmíru dosáhnout i pomocí pasivního chlazení, tedy pouhým sáláním tepla do prostoru bez nutnosti využívat systém s pohyblivými součástkami. Instrumentu MIRI pasivní chlazení nestačí, proto má aktivní chladicí okruh.
Noční obloha nabídne meteorický roj Lyridy. Kometa, s níž je spojen, se objevuje jednou za 415 let
Číst článek
Chlazení probíhá tak, že předchlazovač sníží teplotu zařízení na 18 Kelvinů a následně tepelný výměník, který pracuje na principu Joule-Thomsonova jevu, srazí teplotu na potřebných 7 Kelvinů. To je jen o málo více, než hypotetická teplota absolutní nuly (0 Kelvinů nebo minus 273,15 stupňů Celsia), kdy ustává veškerý tepelný pohyb částic.
Tato „vesmírná lednička“ je navíc jedním z mála zařízení na Webbově dalekohledu, které má pohyblivé součástky a při provozu vibruje. To může při pořizování snímků potenciálně působit velké problémy, takže je celé zařízení od zbytku dalekohledu silně odizolované.
Na druhou stranu, díky tomu, že zařízení má uzavřený okruh pro oběh plynu, může fungovat v podstatě neomezeně dlouho, dokud se nepokazí zbytek teleskopu, anebo právě nějaké mechanické součástky v chladicím systému.
Zbývá už jen kalibrace
Podchlazení instrumentu MIRI byl poslední velký krok ke spuštění JWST do ostrého provozu. Teď bude následovat několikatýdenní až několikaměsíční fáze kalibrování všech přístrojů.
Stále platí už dříve oznámený termín, že ostrých snímků bychom se měli dočkat někdy v létě. Je ale možné, že pokud vše půjde hladce jako doposud, tak první opravdu pracovní snímek hlubokého vesmíru uvidíme o něco dříve.
Poslechněte si všechny vědecké reportáže.
Uslyšíte o tom, že psychická zátěž v rodině, závažné onemocnění v dětství anebo i chybějící řád a nedostatek pravidel v životě, všechny tyto aspekty zvyšují riziko vzniku závislostí. A je první světový den kvantové fyziky.
