„Kočka je malá šelmička, která je zároveň kořist a zároveň lovec. Takže když je někde, kde ji může něco lovit, tak může bojovat o život,“ popisuje veterinářka.
Olga Aleksieienková neví, jestli se ještě někdy vrátí na Ukrajinu. Ale nechce, aby ji myšlenky na to paralyzovaly a zbrzdily. Pomohly jí návštěvy psychologa a doporučuje to i ostatním.
„Je dobré se na to připravit dopředu, protože by celá situace neměla trvat dlouho. Čím déle to trvá a kočka zjišťuje, o co půjde, tím víc se bude bránit,“ říká veterinární lékařka Ludmila Růžková.
„Když uděláte všechno a majitel nedodrží vaše instrukce, tak to nikam nevede. Veterinář se musí naučit pracovat s lidmi, aby mohl pomoct zvířeti,“ říká Lýdia Suková.
Lizzi Larbalestierové nejprve pro založení záchranného zařízení chyběly vhodné prostory, a proto ho provozovala provizorně, ve svém Airbnb, kde se snažila zraněným živočichům pomáhat asi devět měsíců.
„Péče o velká zvířata je časově náročná, je potřeba fyzický potenciál. Jde o práci spíše pro muže. S narůstající feminizací veterinární profese chodí na veterinu spíš ženy,“ popisuje Petra Šinová.
Nebezpečí podle veterinářky zvířatům nehrozí. „Člověčí koronavirus nenapadá psy a kočky, může se na nich pouze pasivně přenášet,“ vysvětluje Martina Načeradská.
Rozrušená a vystrašená. Tak popisuje své pocity veterinářka z Glasgowa, které zkomplikoval život nový migrační výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa. Když chtěla Hamaseh Tayariová odletět z dovolené v Puertu Ricu zpátky domů do Skotska, čekalo na ni nepříjemné překvapení. Kvůli íránskému pasu nemohla nastoupit na plánovaný let. Součástí byl totiž i přestup na newyorském letišti.