Odpad, v němž se občas vyskytnou také domácí spotřebiče, podle Furtuly unášejí přítoky Driny, když v nich po přívalových deštích nebo tání sněhu stoupne hladina vody a zaplaví místní skládky.
„Utvoření tohoto nového konzultačního formátu zatím nikam českou evropskou politiku nenasměrovalo. Mimo jiné kvůli tomu, že tam chybí nějaké výrazné společné téma,“ soudí Vít Dostál.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 37 929 korun, reálně po započtení inflace ovšem klesla o 3,6 procenta.
Celý západ po Buči rozhořčeně mluvil jedním hlasem – až na maďarského premiéra Viktora Orbána. Tehdy řekl, že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev.
Cesta českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) na Ukrajinu byla sice chvályhodné gesto. Ale v dnešní době, kdy si v Kyjevu podávají západní státníci kliku, nebyla zas až tak pozoruhodná.
Zeman měl ve čtvrtek pozitivní test na koronavirus, podle lékařů se u něj příznaky neprojevily. K summitu, který se koná v Budapešti, se připojil online.
Přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu.
Rusko bude muset snížit počty svých diplomatů v Česku na úroveň stavu velvyslanectví malé evropské země. Z ambasády, která byla nejsilnější v celém regionu, nezbude kámen na kameni.
Založení Visegrádské skupiny bylo před třiceti lety od premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidentů Československa Václava Havla a Polska Lecha Walesy prozřetelným činem.
Duda podle českého prezidenta řekl, že na půdě Evropské rady pod německým předsednictvím se může dospět ke kompromisu, který by uspokojil polské i maďarské zájmy.
V obtížné koronavirové situaci polovina Visegrádu blokuje využití miliard, které jsou životně důležité pro Česko, Slovensko, Itálii, Španělsko i další země, včetně Polska a Maďarska.
Zájmy čtyř zemí visegrádského spolku se rozcházejí už nějaký čas, ale právě kolem zásadních bruselských jednání o obnově ekonomik a o budoucnosti unie to už bije do očí.
Polsko bylo a zůstává středoevropskou velmocí. O rozšíření Evropské unie před šestnácti roky se někdy říkalo, že to bylo rozšíření o Polsko a několik okolních států.
Kdysi vítanou a účinnou spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska nepřipravila o život nemoc covid-19, ale mnoho jejích vlastních chronických chorob.
Čtyři visegrádské metropole, Praha, Budapešť, Varšava a Bratislava, v pondělí podepsaly v Budapešti, stále největším městě visegrádské střední Evropy, dohodu o spolupráci.
„Dnes V4 žádnou společnou pozitivní agendu nemá,“ konstatuje ve Dvaceti minutých Radiožurnálu bývalý vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (dříve ČSSD).
Při pohledu na země visegrádské čtveřice překvapuje, že po pěti letech, kdy předsedou Evropské rady, byl všeobecně respektovaný Polák Donald Tusk, nevypadají nynější vyhlídky nijak zářně.
Je jen velmi málo pravděpodobné, že se mezi kandidáty na nejdůležitější funkce Evropské unie, o kterých by měl jednat čtvrteční unijní summit, objeví někdo z visegrádské čtyřky.
Visegrád může být v ohrožení dokonce i v Polsku, kde se budou konat parlamentní volby, v nichž může vyhrát koalice stran vymezujících se proti současné vládě.
„Polsko-izraelské vztahy jsou mnohem více zatížené minulostí a jednou za čas to vybublá a dojde k roztržce,“ řekl bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Když Andrej Babiš vysvětloval svou neúčast na nedělní schůzce k migraci v Bruselu, měl v jedné věci pravdu. A to, že hrozí vytvoření paralelní Rady Evropské unie.