Polsko a Maďarsko zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu Evropské unie a také fondu obnovy na pomoc z koronavirové krize a tím – kromě jiného – pohřbily Visegrád.

Komentář Praha 11:42 23. listopadu 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Premiérům Mateuszovi Morawieckému a Viktorovi Orbánovi se nelíbí, že čerpání evropských peněz má být podmíněno dodržováním zásad právního státu. Řeč je o částce přes 1,8 bilionu eur – o téměř 50 bilionech korun – a evropské země tlačí čas.

Už když se rozpočet a fond obnovy, který je považován za překvapivě rychlou a správnou reakci Unie na pandemii, v létě složitě domlouvaly, státy V4 měly různé názory – Slovensko a Polsko jako velcí příjemci peněz byli nadšeni, Andrej Babiš (ANO) měl námitky a zčásti s nimi uspěl, Maďaři byli dost iracionálně proti, ačkoliv na ně čekal velký balík peněz.

Dnes mluví polský premiér o „holi, která bude použita proti nám jen proto, že se někomu nelíbí naše vláda“, Viktor Orbán zase o „využívání finančních prostředků k vydírání zemí, které se staví proti migraci“ a tradičně o Georgovi Sorosovi. To je společnost, v níž chce Česko i nadále být?

V obtížné koronavirové situaci polovina Visegrádu blokuje využití miliard, které jsou životně důležité pro Česko, Slovensko, Itálii, Španělsko i další země, samozřejmě včetně Polska a Maďarska, které jsou pandemií postiženy výrazně a zároveň jsou velkými příjemci evropských peněz.

Naprosté minimum

Česko by mohlo z fondu obnovy čerpat 182 miliard nevratných dotací, a to celkem rychle, spolu se sedmiletým rozpočtem je to celkem 950 miliard korun.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová tvrdí, že všechny země V4 vytvoří síť odborníků, kteří budou analyzovat právní stát z pohledu střední Evropy a přinesou „konzervativní alternativu založenou na silných národních státech“. Proti tomu se důrazně ohradila slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková, podle níž žádná dohoda neexistuje a ministryně Vargová zneužila značku V4. Česká ministryně spravedlnosti se neozvala.

Principu dodržování právního státu se zastal jen ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). A tvrdě za touto podmínkou stojí Francie, Německo, Nizozemsko a další čistí plátci do unijního rozpočtu. Lapidárně to řekl premiér Mark Rutte v nizozemském parlamentu: „Ctít právní stát je naprosté minimum, které nám dovolí souhlasit s odesláním nizozemských daní dál.“ Existují totiž důkazy, že v Maďarsku se část fondů přelévá k oligarchům podporujícím Viktora Orbána a do jeho blízkého okolí.

Proto se také objevily návrhy vytvořit Fond obnovy mimo EU formou smlouvy mezi státy a Polsko a Maďarsko prostě vynechat. Ztráta velkých evropských peněz by byla pro obě země velmi bolestivá, bohužel hlavně pro občany a firmy, nikoli pro vlády.

Německé předsednictví s Angelou Merkelovou v čele má nyní úkol rychle situaci vyřešit. Nejspíš se to povede. Ale Visegrád dostal maďarskou a polskou akcí poslední ránu.

A pro Česko se stalo aktuálním moudré indiánské přísloví: Z mrtvého koně sesedni.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít