V Německu se minulou středu kvůli sporům o další směřování rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021.
Německý kancléř chce o vyslovení důvěry požádat Spolkový sněm až v lednu. Předpokládá se, že ji nedostane, což otevře cestu k předčasným volbám, zřejmě na konci března.
„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
„Činy hovoří za lidi. Ať mi někdo řekne, že jsem nenavrhoval v roce 2019 jeden centrální systém, který má být vysoutěžen,“ vyjádřil se k digitalizaci stavebního řízení Zdeněk Zajíček (ODS).
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že neplánuje nastoupit do nového politického subjektu, v médiích ale kolují spekulace, že by mohl ve vládě zůstat jako nestraník.
Končící vicepremiér Ivan Bartoš uvedl, že jeho odvolání z ministerstva pro místní rozvoj nastalo ve chvíli, kdy se digitalizované stavební řízení posouvalo kupředu.
„Bartoš zrušil veřejné soutěže. Vláda zrušila náš zákon jako celek, přebudovala ho. Za to, co se děje, nese plnou odpovědnost vláda,“ tvrdí exministryně Dostálová (ANO).
Pokud premiér navrhne odvolání konkrétního ministra a zároveň předloží návrh na nového nebo na člověka, který bude úřad zastávat, má prezident konat neprodleně, řekl Pavel.
Po debaklu Pirátů se diskutuje i o osudu ministra zahraničí Jana Lipavského, který zatím možné odstoupení z vlády nepotvrdil. Jeho práci ocenil premiér Petr Fiala a podporu mu vyjádřil i prezident.
„Vládu dostaly pod tlak i faktory jako inflace, energetická krize a válka na Ukrajině,“ vysvětluje pád vlády politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Slovensko je po čtvrtečním pádu vlády v patové situaci. Poslanci se nemůžou dohodnout na nové parlamentní většině, zároveň ale není dostatek hlasů na změnu ústavy, která by umožnila předčasné volby.
Člen vládní koalice, strana Solidární Polsko, blokuje novelu zákona o větrných elektrárnách. Novela je přitom důležitý milník, protože se ni něj váže vyplácení části peněz z fondu Evropské unie.
Odchodem Sulíkovy strany z koalice by současná slovenská vláda mohla fungovat pouze jako menšinová. Je otázkou, jak dlouho by jí to vydrželo a jestli by časem Slovensku nehrozily předčasné volby.
Premiér Mario Draghi stanovil priority, které by měl parlament zvážit při obnově vládní většiny. Zmínil například využití fondů Evropské unie pro obnovu po pandemii a o reformě soudnictví.
Zatím není jasné, jak se nestraník Draghi rozhodne. Prezident Mattarella minulý týden jeho demisi odmítl. Ekonom a někdejší šéf Evropské centrální banky Draghi mezitím pokračuje v práci.
Má pověst umírněného politika. Během oficiální návštěvy slovenského premiéra v Praze v červnu 2020 v neformálních rozhovorech s novináři skutečně působil racionálním dojmem.
Dvě ze čtyř koaličních stran požadují rekonstrukci vlády. V první řadě ale změnu ve funkci premiéra. Igor Matovič po několika dnech mlčení oznámil, že je ochotný opustit funkci premiéra.
Slovenský premiér Igor Matovič přestal mluvit k uživatelům sítě a začal mluvit ke svým koaličním partnerům, zatím je ale nepřesvědčil. Konflikt ve vládě přitom ohrožuje řízení země v době pandemie.
Rok od nástupu do úřadu má slovenská vláda na pořadu dne první změnu v jejím složení. Rozkol tak vypukl v nejméně vhodnou dobu, na vrcholu krize, která zdaleka není zažehnána.
Pravděpodobnější variantou než předčasné volby je ale podle italského novináře žijícího v Česku Andrease Pieralliho odchod Ligy a vládní podpora středolevicové Demokratické strany.
Mohli jsme být rozuzlení problémů blíž. Kdyby si premiér Andrej Babiš neschovával svůj názor, že za vládní krizi může interní spor křídel v sociální demokracii až pro sobotní Právo.
Prezident Zeman ohlásil, že je připraven přijmout Staňkovu demisi. Jasné ale není, jestli je na jeho místo jmenuje Michala Šmardu. Další posun se dá očekávat příští týden.
