Francii čeká příští týden počátek politického chaosu. Nikdo ho přitom v takové podobě a tak rychle nečekal – a zdá se, že je nevyhnutelný. V pondělí přijde s největší pravděpodobností pád premiéra a vlády, potom hledání jeho následovníka, kterého krajně pravicová a levicová opozice nejspíš společnou rukou odmítnou. Velmi pravděpodobně přijdou předčasné volby a dokonce tlaky na prezidenta Macrona, aby sám odstoupil. Zkrátka nestabilita.

Komentář Paříž 16:30 5. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co se stalo? Premiér François Bayrou přišel nedávno s nápadem, který s nikým nekonzultoval a který všechny překvapil – zřejmě včetně Macrona. Bayrou má předložit parlamentu návrh rozpočtu a už dlouho bije na poplach, že Francie je víc než zadlužená.

Prý že jen letos zaplatí za úroky 67 miliard eur, příští rok 75 miliard a za pár let sto. Premiér chce proto úsporný rozpočet, kde by ušetřil 44 miliard, zahrnující třeba zrušení dvou státních svátků. Čili všechno jen ne populární řešení.

Přestože má v parlamentu za sebou jen menšinu, chtěl se pojistit tím, že v pondělí představí poslancům hrozivou finanční situaci a požádá je o důvěru.

Které by rozuměl tak, že mu tím vyjádří rámcový souhlas s diagnózou, že země potřebuje ušetřit, a o konkrétní podobě rozpočtu by se začalo jednat až potom.

Premiér si naběhl na vidle

Tenhle zvláštní postup, důvěru před vyjednáváním, mu ale nevyšel a jen si naběhl na vidle. Obě strany opozice – Národní sdružení Marine Le Penové i levice – ihned prohlásily, že mu důvěru nedají, a budou chtít co nejdřív předčasné volby. Obě síly si myslí, že z nich vyjdou posíleny. Zároveň chtějí, aby odstoupil Macron.

Francouzská vláda ustála první hlasování o nedůvěře. Musí ještě protlačit důchodovou reformu

Číst článek

Klíč k dalšímu vývoji má v rukou prezident. Může vládu držet po nějakou dobu v demisi, může jmenovat nového premiéra. Byl by to jistě zase někdo z jeho politického centra, které ale má v parlamentu jen menšinu. Socialisté i krajní pravice by naopak chtěli, aby to byl někdo od nich. Nikdy nebyla krajní pravice ve Francii tak blízko moci jako teď.

Od nešťastného rozpuštění parlamentu a předčasných voleb loni v červenci, o nichž rozhodl prezident a ve kterých jeho politický střed ztratil většinu, uplynul rok. Za tu dobu se vystřídali tři premiéři a situaci v zemi to neuklidnilo.

V zoufalé snaze udržet dosavadní kurz země se teď Macronovi lidé snaží zajistit do příštího pondělka nějaký centristický blok od klasické pravice po socialisty, šanci to má ale nepatrnou.

Destabilizace a protesty

Aby toho nebylo málo, v zemi se šíří po sítích radikální výzva neznámých autorů, která má stále větší podporu – tedy, aby Francouzi příští týden 10. září „všechno zablokovali“.

Do jednotek zajišťujících bezpečnost Ukrajiny se zapojí 26 zemí. Konkrétní státy Macron nezmínil

Číst článek

Není jasné, co se tím myslí, co přispěvatel to nápad, určitě to ale bude destabilizace. A k tomu připočtěme už ohlášené stávky a demonstrace odborů na 18. září.

Pro nás je na té francouzské situaci, která bude jistě bouřlivá a nevyhne se násilnostem, velmi špatné její načasování. Macron je dnes spolu s německým kancléřem a s britským premiérem hlavní postavou Evropy v obraně Ukrajiny a v jednáních o dalším osudu Kyjeva, což potvrzuje i čtvrteční cesta Zelenského do Paříže.

Macron je zároveň jedním z hlavních hráčů kontinentu v přetahované s Trumpem o budoucí tvář Západu. Proto bychom ve vlastním zájmu potřebovali, aby měl doma klidné zázemí. Pokud padne, utrpí tím celá dnešní Evropa i Ukrajina.

Autor je politický komentátor

Petr Janyška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít