Analytik poukazuje na to, že velkým tématem polské politiky je zemědělství, přičemž zemědělci jsou i poměrně silnou voličskou skupinou, a vláda se tak snaží vystupovat jako ochránce jejich zájmů.
Více než 120 zemí podepsalo konvenci, v které kazetovou munici označily za nelidskou a bezohlednou. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy ale signatáři konvence nejsou a Rusko už tuto munici používá.
Případné dodávky stíhaček na Ukrajinu třetí zemí musí povolit USA, které je samy pravděpodobně napadené zemi neposkytnou. Washington ale už dříve signalizoval, že vyslání strojů na Ukrajinu povolí.
V pátek oznámený balík zvýšil hodnotu celkové vojenské pomoci Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 na zhruba 39 miliard dolarů (asi 859 miliard korun).
„Boj ukrajinského lidu za demokracii je bojem za demokracii pro všechny. Budeme tam, dokud nebude dosaženo vítězství,“ říká v rozhovoru Nancy Pelosiová.
Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. Peníze se vyplácí z Evropského mírového nástroje, který má posílit schopnost Unie předcházet konfliktům.
Novináři nemají zlehčovat očekávání od avizované protiofenzívy ani tvrdit, že Kyjev na ni není připraven. Prokremelská média mají naopak zdůrazňovat, že západní země dodávají Ukrajině zbraně.
„Není to Evropská obranná agentura, kdo bude nakupovat, jsou to členské státy. Agentura bude zprostředkovávat kontrakty, ale zejména harmonizaci technických parametrů,“ říká Šedivý.
Putin poznamenal, že budoucnost mírového procesu závisí na vůli zahájit „smysluplnou diskusi s ohledem na současnou geopolitickou realitu“. Krizi na Ukrajině podle něj stále usilovně podněcuje Západ.
Lucembursko nemá plné sklady staré sovětské techniky, kterou by mohlo poslat na Ukrajinu. Tamní vláda přišla s originálním řešením: vojenskou pomoc shání v Evropě a Americe, včetně Česka.
Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu řekl, že Británie se zatím definitivně nerozhodla, jestli Ukrajině pošle bojové letouny, a podotkl, že v tuto chvíli to nepovažuje za „správný postup“.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
Rozhovory o případném dodání stíhaček navazují na předešlá vyjádření ukrajinských politiků. Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve potvrdil, že Ukrajinci sní o západních stíhačkách.
„Proti předání tanků na Ukrajinu jsou v Německu pouze sociální demokraté kancléře Scholze. Pro jsou menší koaliční partneři, stejně jako nejsilnější opoziční hnutí,“ říká stálý zpravodaj v Berlíně.
Olaf Scholz přitom dosud dodávky tanků Leopard Kyjevu třetími zeměmi odmítal. Tanky Leopard má v držení řada zemí NATO, ale jejich přesun na Ukrajinu vyžaduje souhlas Berlína.
Na základně Ramstein v Německu se sešla kontaktní skupina pro Ukrajinu. Podle ministra obrany USA Austina je potřeba větší pomoc Ukrajině, s čímž souhlasil i Zelenskyj, který se připojil online.
Washington posílá Ukrajině další vojenskou techniku, bojová vozidla Bradley a transportéry Stryker. Kyjev v ní ale postrádá tanky, které Spojené státy nechtějí poslat kvůli složité údržbě.
„Rusové už nevyhrávají. Vidíme to už teď v otázce protivzdušné obrany, kdy jsou Ukrajinci schopni sestřelovat skutečně velké procento ruských dronů,“ vysvětluje vojenský analytik Jiří Vojáček.
Trochu ve stínu Spojených států zůstává další zámořská země, které v roce 2022 mohutně podporovala Ukrajinu proti ruské agresi. Proč je pro Kanadu důležité angažovat se v této záležitosti?
Putin nemá podle amerického prezidenta v úmyslu zastavit „tuto krutou válku“. Biden ruské útoky na civilní cíle, včetně sirotčinců, školek a škol, označil před novináři za „odporné“.
Ve středu oznámená pomoc má do Kyjeva zamířit co nejrychleji kvůli začínající zimě a pokračujícím ruským útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedl Bílý dům podle AP.
