Nová pomoc Ukrajině, kterou slíbil demokratický prezident Joe Biden, je nyní v ohrožení kvůli protestům kongresových republikánů, kteří schválení podmiňují zpřísněním americké imigrační politiky.
„O město se vedou intenzivní boje od roku 2014. Za tu dobu se tam Ukrajině podařilo vytvořit velmi dobré obranné pozice, proto tam ruská armáda v posledních týdnech utrpěla obrovské ztráty,“ doplňuje.
„Dodávky zbraní zaostaly za očekáváním. To, co se odehrává v současné době na ukrajinské frontě, má podobu poziční opotřebovávací války,“ říká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.
Podle agentury Unian zachytila celní správa až 3000 případů, kdy se zásilka s pomocí nedostala k vojenským jednotkám. Humanitární organizace se tak budou od prosince registrovat na webu.
Od začátku války Kanada poskytla či přislíbila Ukrajině rozsáhlou finanční, humanitární a vojenskou pomoc v celkové hodnotě 8,9 miliardy kanadských dolarů (zhruba 151 miliard korun).
Část amerických poslanců ale další pomoc Ukrajině neschvaluje. 29 republikánských členů Sněmovny reprezentantů napsalo Joeu Bidenovi dopis, ve kterém ho žádají, aby americká podpora Ukrajiny skončila.
„Není to ale tak, že by Polsko stoplo dodávky zbraní Ukrajině,“ dodává Harzer s tím, že polské vyjádření není výhrůžkou. Polský premiér si podle něj neuvědomil, jak velký dosah zpráva mít bude.
Analytik poukazuje na to, že velkým tématem polské politiky je zemědělství, přičemž zemědělci jsou i poměrně silnou voličskou skupinou, a vláda se tak snaží vystupovat jako ochránce jejich zájmů.
Více než 120 zemí podepsalo konvenci, v které kazetovou munici označily za nelidskou a bezohlednou. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy ale signatáři konvence nejsou a Rusko už tuto munici používá.
Případné dodávky stíhaček na Ukrajinu třetí zemí musí povolit USA, které je samy pravděpodobně napadené zemi neposkytnou. Washington ale už dříve signalizoval, že vyslání strojů na Ukrajinu povolí.
V pátek oznámený balík zvýšil hodnotu celkové vojenské pomoci Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 na zhruba 39 miliard dolarů (asi 859 miliard korun).
„Boj ukrajinského lidu za demokracii je bojem za demokracii pro všechny. Budeme tam, dokud nebude dosaženo vítězství,“ říká v rozhovoru Nancy Pelosiová.
Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. Peníze se vyplácí z Evropského mírového nástroje, který má posílit schopnost Unie předcházet konfliktům.
Novináři nemají zlehčovat očekávání od avizované protiofenzívy ani tvrdit, že Kyjev na ni není připraven. Prokremelská média mají naopak zdůrazňovat, že západní země dodávají Ukrajině zbraně.
„Není to Evropská obranná agentura, kdo bude nakupovat, jsou to členské státy. Agentura bude zprostředkovávat kontrakty, ale zejména harmonizaci technických parametrů,“ říká Šedivý.
Putin poznamenal, že budoucnost mírového procesu závisí na vůli zahájit „smysluplnou diskusi s ohledem na současnou geopolitickou realitu“. Krizi na Ukrajině podle něj stále usilovně podněcuje Západ.
Lucembursko nemá plné sklady staré sovětské techniky, kterou by mohlo poslat na Ukrajinu. Tamní vláda přišla s originálním řešením: vojenskou pomoc shání v Evropě a Americe, včetně Česka.
Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu řekl, že Británie se zatím definitivně nerozhodla, jestli Ukrajině pošle bojové letouny, a podotkl, že v tuto chvíli to nepovažuje za „správný postup“.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
Rozhovory o případném dodání stíhaček navazují na předešlá vyjádření ukrajinských politiků. Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve potvrdil, že Ukrajinci sní o západních stíhačkách.