„Prigožin sobotním pochodem na Moskvu ukázal, že je ruský režim daleko slabší, než se čekalo,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií FSV UK.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Odložení slibovaných prezidentských voleb o několik let, ostrá kritika z Paříže, vypovězení velvyslance z Bamaka. Vztahy mezi malijskou juntou a Francií jsou momentálně nejhorší od předloňského puče.
Súdánská bezpečnost zavřela už v noci mosty přes oba Nily barikádami a ostnatým drátem. Snaží se tak zabránit spojení demonstrantů do jednoho mohutného protestu.
„Pokud Západ pomoc zastaví, může tam vstoupit jiný aktér. Je ale třeba vnímat i to, že Rusko nemá tak velké finanční zdroje, aby mohlo konkurovat ostatním. A ani Čína není bezedný měšec,“ říká expert.
„Všechny obchody jsou zavřené. Nikdo se nepohybuje po ulicích. Nemůžete si nic moc koupit. Lidé přestaly chodit do práci,“ popisuje Češka Linda Piknerová, která je v Súdánu v rámci Expedice Z101.
Ministerstvo informací, které stále kontrolují premiérovi stoupenci, události označilo za vojenský převrat. Do ulic vyšly tisíce lidí, kteří s pučem nesouhlasí. Z Chartúmu byla hlášena střelba.
Mezi zadrženými je také člen súdánské suverénní rady, nejvyššího orgánu v zemi, který je složen ze zástupců armády a vůdců občanské společnosti. Zatčen byl rovněž premiérův mediální poradce.
Francie nemá v úmyslu nechat své vojáky v Africe navždy. Už loni Macron opakoval, že Francie musí být připravená z Mali odejít. Jestliže tam zůstávala, tak to bylo na žádost několika afrických států.
Barmské letectvo zasahuje především v odlehlých vesnicích v Karenském svazovém státě.Armáda při operacích nasazuje přepadové helikoptéry Mi-35 a dokonce i stíhací letouny MiG.
Barma||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Martin Melichar|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
V Barmě se dva měsíce po vojenském puči zhoršuje situace. Počet civilních obětí narůstá, protesty ale neutichají. Sílí i kritika vojenské junty ze zahraničí. Kam až se může násilí vystupňovat?
Další slyšení sesazené premiérky a bývalé ministryně zahraničí Su Ťij se soudem má proběhnout ve středu, a to opět formou videohovoru. Obviněna je již z nelegálního dovozu citlivého zboží.
Během víkendových protestů zemřeli minimálně další čtyři lidé, alespoň jeden z nich byl zasahující policista. Kromě Mandalaje se podle posledních zpráv přesunuly protesty i do Rangúnu.
Maun Win Kchain Tha z úkrytu vede skupinu politiků, kteří se odmítli smířit s únorovým převratem. V prvním projevu k veřejnosti nyní řekl, že „národ čelí nejtemnější chvíli, ale brzy nastane svítání“.
„Bezpečnostní složky se snaží využít nočních nájezdů a brutálního týrání k vyvolání strachu a zničení lidového odporu namířeného proti vojenské vládě,“ popisuje lidskoprávní organizace dění v Barmě.
„Barmští vojáci myslí také jako byznysmeni a vědí, že střílet do lidí znamená opětovné sankce a velký problém pro jejich byznys,“ říká Igor Blaževič a nastiňuje možné scénáře vývoje po pokusu o puč.
Barmánci demonstrují už čtvrtý den v řadě. V předchozích dnech protestovaly v Barmě desetitisíce lidí v řadě měst. Podle Reuters sílí občanská neposlušnost.
Poprvé v historii česká armáda velela mezinárodní misi. Brigádní generál František Ridzák se svým štábem sedm měsíců vedl jednotky vyslané státy Evropské unie do Mali.
„Vojáci převrat dobře připravili a soustředili se na to, aby v ulicích co nejrychleji vytvořili zdání normality,“ říká Miroslav Nožina, podle kterého přijde otevřený odpor.
