Barmská armáda postupně uzavírá velká města. Bojí se posílení separatistických národních menšin

Situace v Barmě se stále nelepší. Armáda a policie tam od začátku února zabily už více než dvě stě padesát lidí, tisíce dalších jsou ve vězení a země jako stát prakticky nefunguje. Lidé demonstrují v ulicích a volají po návratu země k demokratické, řádně zvolené vládě a propuštění zatčeného prezidenta a premiérky.

Neipyijto Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Policie brání lidem opustit velká města, nutí je rozebírat barikády po protestujících

Policie brání lidem opustit velká města, nutí je rozebírat barikády po protestujících | Foto: Stringer | Zdroj: Reuters

Během víkendových protestů zemřeli minimálně další čtyři lidé, alespoň jeden z nich byl zasahující policista. O některých lidech ale nemají příbuzní žádné zprávy a není jasné, jestli jsou pohřešovaní nebo již také zemřeli. Kromě Mandalaje se podle posledních zpráv protesty přesunuly i do Rangúnu.

Krvavých střetů v Barmě přibývá. Policie podle svědků pálí v ulicích ostrou municí, mrtvých je přes 180

Číst článek

Po několika týdnech se mění i strategie na obou stranách. Mladí lidé na sociální sítích potvrdili, že upravují organizaci demonstrací. Vzorem jim jsou hnutí v Hongkongu, kde tamní hnutí ještě před dvěma až třemi lety svou taktiku nazývali „chovej se jako voda“ - organizátoři svolají protesty na pár míst současně, aby zaměstnali policii a jakmile strážníci dorazí, okamžitě se rozejdou a jdou demonstrovat jinam.

Naopak policie odmítá lidem umožnit opustit velká města. Zatímco minulý týden jim odjezd povolila, nyní jim brání - nutí je například, aby rozebírali barikády a zátarasy po demonstrujících, což je často práce na celý den, nebo je z města vůbec nepustí.

Spojení s menšinami

Důvod je přitom jasný. Lidé z velkých měst často odcházejí na východ, například na území Šánského státu na hranicích s Čínou a Thajskem. Právě národností menšiny je vítají s otevřenou náručí. Jejich ozbrojené povstalecké frakce totiž samy s armádou bojují jíž desítky let. Spojení většinového barmského obyvatelstva s národnostními menšinami je tak pro barmskou armádu noční můrou.

Problém soužití národnostních menšin s centrální vládou je přitom problém, který v Barmě trvá již od jejího vzniku v roce 1947. Země totiž uznává 135 národnostních menšin, které mluví více než 100 jazyky a jsou mezi nimi buddhisté, muslimové nebo animisté. Mnohé skupiny vedou ozbrojený boj za vlastní stát již od prvních dnů nezávislé Barmy. Do jejich partyzánské války se zapojují až desetitisícové kontingenty a jedná se již o několikátou generací vyzbrojených mužů a žen, která se do bojů zapojuje.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme