Francie zvažuje stažení vojáků z Mali. Macronovi vadí druhý vojenský puč Goity za necelý rok
Francie zvažuje stažení svých jednotek z Mali. Potvrdil to prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník Journal du Dimanche. Podle něj Francie k takovému kroku přistoupí, pokud politická nestabilita v Mali povede k větší islamistické radikalizaci.
Macron týdeníku Journal du Dimanche řekl, že informoval regionální vůdce, že Francie nepodporuje země, kde neexistuje demokratická legitimita nebo přechod k ní.
Při raketovém útoku v Mali byli těžce zraněni tři vojáci mírové mise OSN. Češi jsou v pořádku
Číst článek
Zároveň také zdůrazňoval, že Francie nemá v úmyslu nechat své vojáky v Africe navždy. Už prý na loňském jednání v jihofrancouzském městě Pau Macron opakoval, že Francie musí být připravená z Mali odejít. Jestliže tam dosud zůstávala, tak to prý bylo na žádost několika afrických států.
Francie má v oblasti Sahelu zhruba 5100 vojáků, kteří bojují proti islámským radikálům. Francouzská armáda v těchto bojích podporuje několik afrických států, mezi nimi jsou Mauritánie, Niger, Burkina Faso, Čad nebo Mali.
Od roku 2014 v Mali působí rozsáhlá francouzská mise s názvem Barkhane, zaměřená na boj s islámskými radikály. V rámci této mise vznikla také operace Takuba, jejíž součástí je od letošního roku i jednotka českých speciálních sil. Působit v ní může do 60 českých vojáků.
Dalších téměř 80 českých vojáků je zapojených do výcvikové mise Evropské unie. A čtyři čeští důstojníci pak působí v mírové misi Organizace spojených národů.
Druhý Goitův puč
Důvodem, proč chce Macron stáhnout vojáky právě teď, je už druhý puč za necelý rok zorganizovaný armádou a vedený jednou jedinou osobou. Tou je velitel vojenské junty a zároveň dosavadní viceprezident Assimi Goita.
Generál o misi v Mali: V den převratu to bylo náročné, plukovníci byli každý z trochu jiného těsta
Číst článek
Už loni v srpnu zorganizoval puč, při kterém armáda svrhla tehdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu. Tento týden Goita zorganizoval další převrat. Vojenská junta v pondělí zadržela jak prezidenta Baha Ndaweho, tak i premiéra Moctara Ouaneho. Oba byli sice propuštěni, ale na veřejnosti ještě oficiálně nevystoupili. Ústavní soud v Mali navíc v pátek jmenoval viceprezidenta Assima Goitu prozatímním prezidentem.
Goita zatčení premiéra a prezidenta vysvětloval tím, že nefungovala komunikace uvnitř vlády. Prozatímní prezident a vůdce vojenské junty prý chce v následujících dnech jmenovat nového premiéra, který má vést rozsáhlá jednání s dalšími politickými a společenskými skupinami.
Goita zároveň už dříve uvedl, že bude respektovat termín svolání svobodných voleb příští rok – ovšem pouze v případě, že pro hlasování budou vhodné podmínky.
Sankce i pozastavení členství
Spojené státy a Francie zvažují sankce kvůli převratu v Mali. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden prohlásil, že Evropská unie zatím nehodlá přerušit svou armádní výcvikovou misi, ve které působí i čeští vojáci.
Armáda vystřídá vojáky ve výcvikové misi v Mali. Na místo pošle dělostřelce, ti se musí sžít s jinou taktikou
Číst článek
V neděli se kvůli dění v Mali sešli představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Politici 15 afrických zemí se v hlavním městě Ghany v Accře shodli na tom, že Mali přeruší členství v tomto společenství. Zároveň vyzvali vedení Mali, aby uspořádalo svobodné volby a nasměrovalo zemi zpět k demokracii. Podle společenství by měl být v Mali zvolen civilní premiér.
Představitelé 15 afrických zemí ale nezavedli proti Mali sankce, tak jako to udělali v případě loňského puče, ani nevyzvali velitele vojenské Junty Goitu, aby odstoupil. Sám Goita se summitu sice zúčastnil, ale nevydal žádné veřejné prohlášení.
