Polsko od neděle spouští program, který má zabránit ovlivňování předvolební kampaně na internetu. Důvodem jsou údajné snahy Ruska zasáhnout do květnových prezidentských voleb.
„Třeba v otázce členství v NATO a EU mají obě strany mezi sebou nepřekonatelnou hráz,“ popisuje v rozhovoru Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK.
Pod vedením Kateřiny Konečné mají být na kandidátce lidé z KSČM, ČSNS a SD-SN. Zákon ale to, jestli na jedné kandidátce mohou být členové různých stran, neupravuje.
Češi v osmi zemích, kde nepůjde volit korespondenčně, budou moct zřejmě hlasovat postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
Komunisté se sněmovních voleb zúčastní na kandidátce hnutí Stačilo! To však nebude bránit zejména vládním pravicovým politikům označovat tento subjekt za „přebarvené“ či „skryté komunisty“.
ANO by při těchto výsledcích získalo 89 sněmovních křesel. Koalice Spolu by měla 46 mandátů, STAN 25, SPD 19, Piráti 13 a Stačilo! osm. Současní vládní koalice by tak obsadila 71 křesel.
V úterý Hřib řekl, že se rozhodl nominaci přijmout, protože cítí podporu mnoha lidí uvnitř strany i mimo ni a vnímá zájem o spolupráci od celé řady odborníků.
Lednový volební model agentury NMS Market Research ukazuje malé změny, zároveň ale potvrzení některých trendů. Volby do Poslanecké sněmovny by vyhrálo hnutí ANO, byť meziměsíčně mírně oslabilo.
Do Sněmovny by se nyní dostalo šest stran a hnutí. Své zástupce by tam měli také Piráti, komunisté a Motoristé. Vyplývá to z volebního modelu, který v pátek zveřejnila agentura Median.
„Tento příklon by byl podle nás završen, pokud by měli kandidáti SOCDEM kandidovat na kandidátce politického hnutí Stačilo!“ stojí v prohlášení nazvaném Hrdá SOCDEM.
Předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál kritizuje vládní politiku a mluví i o tom, koho by chtěla ve Sněmovně reprezentovat.
„Hnutí ANO zůstává nadále neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let,“ sdělili autoři.
Politolog Aleš Michal považuje žádost policie o vydání Okamury za dobrou zprávu pro SPD, Jakub Lysek z Univerzity Palackého se ale domnívá, že ani poloha mučedníka nemusí podporu SPD zachránit.
Největší politická událost roku v Česku – parlamentní volby 2025. Míří Babišovo ANO k jasnému vítězství? A budou letošní volby i o hranolkách a nutelle?
Dlouhá jednání, i do noci, obstrukce a nepředvídatelnost. Tak v tomhle volebním období nezřídka vypadají schůze Poslanecké sněmovny. I proto někteří poslanci nebudou ve volbách mandát neobhajovat.
V novoročním projevu mluvil prezident Petr Pavel o výzvách, které čekají Česko i jeho osobně v novém roce. Před volbami chce vytvořit věcnou politickou debatu na témata, která trápí regiony.
Druhá polovina bilančního rozhovoru s politologem Vladimírem Naxerou se věnuje opozici, která už si brousí zuby na převzetí moci po sněmovních volbách v příštím roce.
„Spolu stavělo na kontrastu mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, kdy byl Fiala jako klidná síla a důstojný profesor oproštěný od velkých emocí. To se vytrácí,“ říká politolog Vladimír Naxera.
Čím víc se blíží sněmovní volby, tím víc stranám dochází, jakou alchymií je se na ně dobře připravit programově i personálně. K nejtěžším úkolům patří atraktivně seskládat kandidátní listiny.
Prosincový model se podle jeho autorů vyznačuje stabilními výsledky všech měřených stran. V čele zůstává opoziční ANO, jehož podpora v porovnání s listopadovým modelem oslabila o 1,7 procentního bodu.
Exposlanec ODS Boris Šťastný se po 11 letech vrátil do aktivní politiky. Řídí pražskou organizaci Motoristů a v rozhovoru mluví o financování strany nebo o pozici Motoristů na české politické mapě.