V koalici, ale jednotně. Stačilo! balancuje na hraně zákona, úřady ale kandidátky odmítnout nemohou
Jsou ze tří různých stran, do Poslanecké sněmovny ale chtějí kandidovat pod značkou Stačilo! Na rozdíl od klasických koalic se ale plánují vyhnout vyšší klauzuli pro vstup do Sněmovny. Místo nutných jedenácti procent by tak stačilo pět. Podle expertů tak Stačilo! balancuje na hraně volebního zákona. Ministerstvo vnitra, které je za volby odpovědné, ale nemá nástroje, jak tomu zabránit.
V koalici, ale jednotně. Stačilo! balancuje na hraně zákona, úřady ale kandidátky odmítnout nemohou
Pod vedením komunistky Kateřiny Konečné mají být na kandidátce Stačilo! lidé z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), České strany národně-sociální (ČSNS) a Spojených demokratů–Sdružení nezávislých (SD-SN). Zákon to, jestli na jedné kandidátce mohou být členové různých stran, neupravuje.
Do sněmovní kampaně se vrátí téma antikomunismu. Vládní strany chtějí upozorňovat na ‚skrytou‘ KSČM
Číst článek
„Volební zákony nezakládají povinnost kandidovat na kandidátní listinu jen kandidáty, kteří jsou členy dané volební strany. Tedy je obecně připuštěna různá forma spolupráce mezi volebními subjekty pro tvorbu složení kandidátní listiny a je tak čistě na rozhodnutí politických subjektů, zda budou ve volbách vystupovat samostatně, v koalici nebo jen ‚vysláním‘ svých členů na kandidátní listinu jiného politického subjektu,“ stojí ve vyjádření, které serveru iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo vnitra.
Podle Ondřeje Preusse, odborného asistenta na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, chování strany minimálně naznačuje obcházení zákona. Situace je podle něj hraniční.
„Formálně bude kandidovat politické hnutí Stačilo!, což je zaregistrovaná politická strana, respektive hnutí. A v tom zákon nedělá žádný rozdíl. To je běžný postup a ministerstvo vnitra nemá možnost odmítnout registraci,“ popisuje.
Kandidátní listiny ale strany a hnutí podávají krajským úřadům. V jejich gesci by tak bylo i jejich případné odmítnutí. To je ovšem podle Preusse spíše nepravděpodobné. „Čistě teoreticky by to mohli odmítnout s tím, že se jedná o obcházení zákona a nejsou naplněny požadavky. Jenomže to by podle mě byl velmi extrémní radikální přístup. Pokud by to navíc přezkoumával soud, nejspíše by vrátil registraci zpět,“ míní.
Podle ministerstva ale nemají příslušné orgány „zákonnou možnost rozhodnout o škrtnutí kandidáta či o odmítnutí kandidátní listiny v případě, kdy členové jiné strany kandidují na kandidátní listině jiného politického subjektu“.
Soudní spory
Soudní spory hrozí i v případě, že Stačilo! do Sněmovny projde díky zisku vyššímu než pět procent. To potvrzuje také politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zároveň ale podle něj není jisté, zda by se našel někdo, kdo případné zvolení Stačilo! napadne soudně.
ANO je čistě prozápadní a spojuje se s vládou. Tyto poměry chci změnit, říká šéfka KSČM Konečná
Číst článek
„My už jsme něco podobného mohli vidět ve sněmovních volbách v roce 2021, kdy se vlastně na jednu kandidátku spojila Trikolora, Svobodní a Soukromníci. Tehdy to nikdo žádným způsobem nerozporoval,“ popisuje. Spojení tří stran tehdy získalo 2,76 procenta.
Právník Preuss navíc upozorňuje, že koalice by se mohla v případném soudním sporu bránit tím, že po volbách plánují vytvořit jeden poslanecký klub. „Myslím si, že ono to bude zaštítěno duchem sjednocení levice nebo něco takového,“ říká.
Záměr vytvořit jednotný klub dopředu deklaruje i lídryně hnutí Kateřina Konečná. „Je to právě proto, abychom ukázali, že to není účelové spojenectví. Všechny strany, které v rámci hnutí Stačilo! budou kandidovat, podepíšou závazek, že budou mít jeden poslanecký klub. Takže si nebudeme hrát na to, že máme jednu kandidátku a pak se rozdělíme na tři nebo pět dílů, jak to vyjde,“ řekla v listopadovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Proč vznikla koalice?
Proč se strany shodly na spojení do Stačilo!, je podle politologa Drašara jasné. „Jako hlavní cíl hnutí Stačilo! vidím překonání navyšující se uzavírací klauzule. Aby jim stačilo pět procent. Když se podíváme na aktuální volení modely, tak oni pořád balancují právě kolem pěti procent. Pokud by se jich týkala navýšená klauzule, tak by asi jenom velmi těžko mohli pomýšlet na to, že by se do Sněmovny dostali,“ popisuje.
To přiznává i Konečná. Na otázku, zda obchází smysl navyšovacích klauzulí, odpověděla: „Když se mě ptali spolustraníci, tak jsem jim sama říkala, že bych rozhodně nechtěla zažít to, že bychom odvedli dobrou kampaň, rok bychom makali a pak bychom dostali 7,9 procenta a skončili mimo. To by bylo bolestivé.“
Věří ale, že se jim do dolní komory Parlamentu projít podaří. „Jako samostatná KSČM, ale i jako Stačilo! už máme v průzkumech víc než pět procent. Troufnu si říci, že už dnes mám jistotu překročení pěti procent. Jsem o tom opravdu přesvědčena. Ale vůbec bych tu jistotu neměla u osmi procent. Této varianty jsem se obávala, protože bych neuměla říci, že hlas pro nás nebude vyhozený,“ míní.
Opoziční strany přitom dlouhodobě kritizují postup ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, které se spojily do koalice Spolu. Po vyhraných volbách v roce 2021 si totiž každá ze stran vytvořila svůj vlastní poslanecký klub. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš například často prohlašoval, že koalice jsou podvodem na voličích. O Stačilo! se nyní mluví jako o možném koaličním partnerovi právě pro opoziční ANO.