Ve vzdělávání v Česku se dál objevuje diskriminace romských dětí. Nepřesouvají se už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v romských třídách. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv.
Vysoké školy zásadně nesouhlasí s tím, jaké peníze by měly dostat podle návrhu na příští rok. Pokud nedostanou alespoň několik miliard navíc, mohou být podle odborářů podzimní měsíce „opravdu horké".
Žáci, kteří se matematiku učili Hejného metodou na druhém stupni základních škol, uspěli v porovnání s celostátním průměrem u jednotných přijímaček na maturitní obory o 12 procent lépe než ostatní.
Slovenské ministerstvo školství nechce, aby se děti učily psát v Česku vyvinutým písmem Comenia Script. Podle slovenského ministerstva je ale jediná správná varianta klasické psací písmo.
U maturity z matematiky letos uspělo o 1,5 procenta více studentů než loni, přesto zůstává nejméně úspěšným předmětem. Letos ji napoprvé nezvládlo asi 21,5 procenta těch, co tento test psali poprvé.
Česko má největší počet základních uměleckých škol v Evropě - je jich skoro 500. Talent českých dětí nyní propojí projekt "ZUŠ Open" Nadace Magdaleny Kožené.
Ministerstvo školství v letech 2011 až 2016 zaplatilo zhruba 1,2 miliardy korun za projekty hodnotící znalosti žáků základních a středních škol, přesto ke zlepšení kvality vzdělávání v Česku nepřispěly, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo ale s jeho závěry nesouhlasí. Podle něj podstatná část projektů, které NKÚ kontroloval, je z dob minulých vedení ministerstva a NKÚ navíc některé údaje neuvádí, i když je měl k dispozici a pro posouzení účelnosti projektů jsou důležité.
Zdravotním sestrám by od příštího školního roku mohla stačit jen střední škola a rok vyššího odborného vzdělání, tedy model označený 4+1. Se změnami souhlasili v prvním čtení poslanci. V současné době musí zdravotní sestra po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. Předlohu nyní posoudí zdravotnický výbor.
Ministerstvo zemědělství podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemělo představu, čeho chce dosáhnout při rozdělování mnohamilionových dotací na vzdělávání a poradenství. V posledních osmi letech za ně úřad utratil 1,4 miliardy korun. Podle resortu ale současné vedení nepochybilo. Ze tří kontrolovaných oblastí dopadly nejhůř dotace pro neziskové organizace.
Místo do školních lavic usedají stovky dětí každé ráno třeba za stůl ve vlastním pokoji. Místo učitelů jim zadávají úkoly rodiče. V posledních letech domácí vzdělávání volí v Česku čím dál více rodin. Individuální výuku na prvním stupni základní školy povolil zákon v roce 2005. O dva roky později pak stát spustil pilotní testování i na druhém stupni. Za těch více než deset let touto formou výuky prošlo celkem 8314 žáků.
Slezská univerzita v Opavě otevře jako první vysoká škola v republice úplně nový studijní obor zaměřený na seniory. Absolventi najdou uplatnění v denních stacionářích nebo penzionech, kde budou starší lidi dál vzdělávat. S tím, jak se zvyšuje věkový průměr obyvatel, totiž roste i poptávka po této profesi.
Poslanci dnes poprvé projednají novelu o dalším vzdělávání lékařů. Podle ministerstva zdravotnictví má usnadnit získání specializace po absolvování vysoké školy. Od novely si slibuje, že se do praxe dostanou odborníci rychleji. Návrh kritizují odborné společnosti i spolek Mladých lékařů. Podle nich se naopak v některých oborech vzdělávání zkomplikuje.
Ministerstvo zdravotnictví chce zjednodušit vzdělávání pediatrů, kterých je v Česku málo. Někteří praktičtí dětští lékaři ale s novelou vzdělávacího zákona nesouhlasí. Obávají se zhoršení péče pro děti a dorost. Sepsali proto petici za zachování současného systému vzdělávání a tu dnes předali poslancům. Na jejich podporu se pod ni podepsalo přes 100 tisíc rodičů.
Střední odborné školy a učňovské obory chce studovat stále víc školáků. Lákají je hlavně kuchařské profese, pozice elektrikářů nebo třeba truhlařina. Větší zájem o tradiční řemesla by mohly přinést i povinné pracovní dílny na školách. O jejich znovuzavedení teď jedná ministerstvo školství spolu s resortem zemědělství.
Vzdělávání lékařů asi bude jednodušší a rychlejší. Návrh ministerstva zdravotnictví schválila vláda. Opatření by mělo přispět k tomu, aby za prací do zahraničí mířilo méně českých doktorů. Ti kromě peněz odcházejí ze země právě i kvůli komplikacím ve studiu po promoci. Trvá dlouho, než mohou samostatně pracovat, a také musí za praxí často dojíždět. Návrh by dnes měla projednat vláda.
Čeští učitelé stále častěji hledají inspiraci do hodin na internetu. Začínají proto vznikat specializované weby, kde také pedagogové své učební materiály sdílejí s ostatními.
Na některých středních školách už je běžné, že žáci chodí na praxi do konkrétních firem a ty je po ukončení školy rovnou zaměstnají. Takový byl i jeden z cílů projektu ministerstva školství Pospolu, který trval tři roky a skončil letos v říjnu.
Akreditační komise se dnes podle informací Českého rozhlasu nebude zabývat novou akreditací pro magisterské studium oboru speciální pedagogika soukromé univerzity Jana Amose Komenského (UJAK) v Praze. Prý neměla dostatek času na posouzení. Škola, která o akreditaci požádala na konci října, tak musí čekat na únorové jednání komise.
Desetiletý Aron Anderson je zřejmě nejosamělejším žákem ve Spojeném království. V moderní školní budově na ostrově Out Skerries na Shetlandech se totiž učí úplně sám. Do nejbližšího města musí Aron cestovat 2,5 hodiny trajektem. Pokud mu to tedy často rozbouřené moře vůbec dovolí.
Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická podaly společně s Jiřím Fajtem, Ivanem Ošťádalem a Janem Eichlerem žalobu na Miloše Zemana. Jde o tři kandidáty na profesory, které prezident na jaře odmítl jmenovat kvůli jejich údajným závažným prohřeškům z minulosti. Akademici argumentují, že zákon o vysokých školách prezidentovi neumožňuje odmítání podpisu jmenovacího dekretu.
Některé malé nemocnice v Libereckém kraji doslova volají o pomoc. Chybějí tam zejména internisté a ortopedové. Nemocnice ve Frýdlantu už kvůli nedostatku lékařů zrušila interní oddělení, v Semilech to hrozí od ledna. Pro pacienty to znamená horší přístup ke zdravotní péči.
Ministerstvo školství chce od příštího roku více podporovat vzdělávání nadaných dětí. Aby se mohl jejich talent dále rozvíjet, potřebují v hodinách individuální přístup. Školám ovšem často schází peníze na asistenty i speciální pedagogy. Nadprůměrně talentované je přitom v Česku zhruba každé páté dítě.
Česko podle Evropské komise udělalo pokrok v integraci romských dětí do vzdělávacího systému. Po schůzce s ministryní školství Kateřinou Valachovou za ČSSD to řekla eurokomisařka Věra Jourová. Ta letos pohrozila tuzemsku žalobou za to, že neprávem umisťuje příliš velké procento romských dětí do speciálních škol.
Na roli vzdělávání v posilování a šíření demokracie je zaměřený letošní, 19. ročník konference Forum 2000, která byla slavnostně zahájena v Praze. Tradičním tématem konference, u jejíhož zrodu stál někdejší disident a prezident Václav Havel, jsou lidská práva.
Třetině rodičů se nelíbí český systém školství a považují ho za špatný. Asi deset procent z nich je tak nespokojeno se školou, že hledají jiné možnosti, kam své děti umístit, a jsou ochotni platit alternativní zařízení. Téměř polovina rodičů by pak uvítala věkově smíšené třídy, ve kterých by byli žáci rozděleni podle zájmů a znalostí, a ne podle věku. Ukázal to průzkum zaměřený na postoje rodičů ke vzdělání dětí.
Přes 100 firem a víc než tři desítky škol se rozhodly spolupracovat na vzdělávání. Umožnil jim to projekt ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem Pospolu. Jeho cílem je zjistit, jak co nejlépe vychovávat budoucí zaměstnance pro obory, ve kterých chybí lidé. Jsou to hlavně technické obory. Patří sem ale také služby - třeba pohostinství. Projekt běží už třetím rokem.