Film Mord mladého českého režiséra Adama Martince vypráví o rodinné sešlosti na zabijačce. Snímek natočený v pohraničí na Osoblažsku měl premiéru v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu.
Proč kapři od výlovu nedostávají potravu? „Je to proto, aby měli dokonale prázdné vnitřnosti. Aby kuchyňské zpracování probíhalo bez potíží a nepříjemných chutí,“ vysvětluje rybář Miloš Ulrych.
V českém tisku se ve středu dočtete, že hodnota akcií na burzách klesá kvůli sílící inflaci i hrozící válce na Ukrajině. Do akcií investuje čím dál víc Čechů, píší Lidové noviny.
„Případ byl usnesením odložen, a to v důsledku zrušení některých mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví rozsudkem Městského soudu v Praze,“ řekla Vendula Ševčíková z hygienické stanice.
Mynář porušil zákon, protože neměl prase registrované. Hygienici navíc pořád ještě řeší i to, že na zabijačce v době koronavirové krize bylo víc lidí, než povolovala pravidla.
Prezidentův kancléř Mynář je přesvědčen o tom, že při domácí zabijačce prasete dodržel předpisy platné ve stavu nouze. Testy na koronavirus si podle něj koupila jeho lékařka.
O zabijačce pořádané během vyhlášeného nouzového stavu, kdy jsou hromadné akce zakázané, informoval o víkendu server Blesk Zprávy. Napsal, že se jí zúčastnilo šest lidí.
Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není standardní používat rychlotesty na otestování účastníků zabijačky. Pokud došlo k porušení zákona, účastníci podle něj čeká postih.
„To byla normálně zabijačka nutná, nedělalo se žádný hogo fogo, jenom se rychle zabilo prase a rozbouralo se na maso. Já jsem rád, že se to prase podařilo zachránit a nemuselo pojít,“ popsal.
Ježíškova vnoučata už splnila přes osm tisíc přání. Mezi nimi jsou i ta netradiční jako pravá domácí zabíjačka, kterou chtěli zažít penzisté z Městského centra komplexní péče v Benátkách nad Jizerou.
Sezona zabijačkových hodů je v plném proudu. Na vepřové speciality lákají zákazníky restaurace, řeznictví i farmářské trhy. Přesto ale počet poražených prasat v Česku klesá. Loni jich podle odhadu ministerstva zemědělství bylo zhruba 100 000, tedy asi o deset tisíc kusů méně než o rok dříve. Ministerstvo nyní plánuje změnit pravidla pro domácí zabijačky.
Vláda chce zmírnit pravidla pro zabijačky. Výslužku si nově budou moct odnést příbuzní chovatele i jeho sousedé a přátelé. Zkrátí se také ohlašovací povinnost u domácí porážky z týdne na tři dny. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes. Změny jsou součástí novely veterinárního zákona, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Nová pravidla by mohla začít platit od začátku příštího roku.
Vepřové vaří nejlépe Češi, rozhodla porota mezinárodního kuchařského klání European Catering Cup. Kuchaři ji okouzlili pravou českou zabijačkou. Kulinářské přehlídky se každoročně účastní nejlepší kuchaři z celého světa. Zástupci Česka se na soutěži umístili celkově na čtvrté příčce, v kategorii vepřového chodu ovšem zvítězili.
Domácí zabijačky po léta utužovaly vztahy mezi příbuznými i sousedy, teď se ale z této tradice pomalu stává vzácnost. Vykrmit si vlastní prase totiž vyjde na nemalou částku. Ubývá také rodin, které vepříky chovají.
V Mohelnici začne v neděli v devět hodin prodej specialit z osmnáctého ročníku tradiční zabijačky. Vše je vyrobeno podle tradičních domácích receptur členů „Cechu přátel pátého ročního období".
Přestože je domácí zabijačka typická spíše pro venkov, je možné ji uspořádat i v Praze, pokud to podmínky dovolují. Například ve čtvrti Veleslavín na Praze 6, kde lidé bydlí převážně v domech se zahradou, se začátkem zimy konají zabijačky snad každý víkend. Zkušení pomocníci jen mění místo, úkoly zůstávají.
Kromě samotné porážky předvedli řezníci na náměstí v Klatovech vše, co obnáší pravá vesnická zabijačka. Přímo před návštěvníky bourali maso, vařili jitrnice, ovar, zabijačkovou polévku a každý svůj úkon náležitě komentovali.
Města, obce nebo jednotlivci mohou pořádat vepřové hody. Nemohou ale veřejně zabíjet prasata. Takto vysvětluje nový veterinární zákon Státní veterinární správa. Ta tak vyvrací stížnosti, že nová norma omezuje tuto tradici. Podle mluvčího správy Josefa Dubna nařízení ohledně zabíjení prasat platí už nejméně padesát let.
Bláznivé dny masopustu dnes končí. Zítra nás čeká Popeleční středa. Tou začíná postní období před Velikonocemi. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období, byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. V různých oblastech země se mu říkalo šibřinky, fašank nebo například ostatky. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst.
V Lanžhotě na Břeclavsku se dnes konají zabijačkové hody. Tamní radnice se záměrně snaží probudit tuto tradici, která postupně z mnoha obcí a měst mizí. V Lanžhotě ji už léta mají spojenou s předsilvestrovskou zábavou.
Zabíjení zvířat se v našich zeměpisných šířkách už dávno přesunulo na jatka. I proto jsme nějak vytěsnili z mysli, že maso nepadá z nebe, ale že je třeba zabít živého tvora. Připomínkou starých časů bývají čas od času zabijačky.