Celkový počet cenových kontrol loni meziročně klesl o 28 na 2318 akcí, úřady zjistily 489 porušení předpisů, což bylo o jeden případ méně než o rok dřív.
„Jsou tady určité předpoklady, že by tam mohlo dojít k nárůstu třeba o 20 nebo 30 procent. Ale pozor, to neznamená, že se automaticky o tolik každému zvýší cena,“ říká ekonomická analytička Klímová.
Pražská energetika snižuje ceny elektřiny o 20 procent a o 30 procent zlevňuje plyn, což se dotkne většiny zákazníků. Nové ceny oznámila i skupina ČEZ. Ta zlevní ceníky od poloviny září.
Zastropování cen má platit následující tři měsíce. Týkat se bude zhruba 400 potravin. Jejich seznam na svých stránkách zveřejní ministerstvo zemědělství.
U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina G7.
„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Ceny, které byly hrozně vysoké, byly taženy nejen drahým plynem, ale bohužel i faktem, který nastal ve stejné době, tedy že téměř polovina francouzské jaderné flotily byla mimo provoz,“ říká Gavor.
Systém kompenzací je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) výsledkem společných jednání s obchodníky s energiemi. Mechanismus bude podle ministra rozdělen podle specifik obchodníků.
Odhad nákladů státu vychází podle mluvčího úřadu Michala Keborta z nákupního chování dodavatelů energií a skutečných i předpokládaných budoucích cen energií na energetických trzích.
Letošní rok byl ve znamení prudkého zdražování energií. Některé domácnosti už teď platí několikanásobně víc za elektřinu a plyn, než byly zvyklé. A zdražování není u konce.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent.
„Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky,“ řekl Fiala.
Česko bude mít vlastní sankční seznamy proti Rusku, v příštích dnech se na tom začne pracovat, potvrdil v rozhlasovém podcastu Jany Klímové Peníze a vliv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu.
„Možná příští rok budeme ještě v podobné situaci jako letos, ale já jsem pevně přesvědčený, že od následující topné sezony, tedy od roku 2024, se budeme nad dnešními problémy usmívat,“ věří Síkela.
Původně ČUS nesplňovala vládní podmínky pro zastropování cen. Provoz Podolí a Nymburku by se tak prodražil o neúnosných padesát milionů korun ročně, takže hrozilo, že je ČUS v lednu uzavře.
Více než polovina Čechů si myslí, že by válka na Ukrajině mohla přerůst ve světovou válku, píše Mladá fronta Dnes. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Kolik budeme za elektřinu platit v dalších letech? A z čeho se u nás bude vyrábět elektřina v budoucnosti, aby jí bylo dost, byla levná a spolehlivá? Hostem Radiožurnálu byl šéf ČEZ Daniel Beneš.
Nově se zastropování cen energií bude týkat i technických služeb, městských dopravních podniků nebo kulturních center. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky.
Podle předběžných informací, které Český rozhlas získal, se unijní země na summitu pravděpodobně shodnou na společných nákupech plynu pro doplnění zásobníků, až budou po zimě prázdné.
Zastropování cen energií se plošně vztahuje na sportoviště, která jsou v majetku obcí, krajů nebo státu. U plynu spadá provozovatel bazénu mezi velkoodběratele, takže nemůže cenový strop využít.
Ve srovnání s předchozím rokem zaplatí Akademie věd za energie v letošním a příštím roce zaplatí zhruba o 550 milionů více. Bez pomoci státu by to byla miliarda.
Většina z odběratelů, kteří skončili v režimu dodavatele poslední instance (DPI), totiž u nových dodavatelů podepsala smlouvy s fixovanou cenou, často na dva až tři roky.
