Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.

„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Samotný zisk podle něj není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv.

Banky v loňském roce těžily z vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci a kvůli inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby.

Obojí se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku, upozornil Kovanda.

Největší bankovní domy budou od letošního roku platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60 procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk.

Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.

Daň z mimořádných zisků se vztahuje až k ziskům za letošní rok. „Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance,“ uvedl Kovanda.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít