Podle odborníků není objev zase tak překvapivý. „Koruny stromů nejsou dobře prozkoumané, je tedy možné, že v nich žije více druhů, než si vůbec dokážeme představit.“
Od března narostly řasy u pobřeží australského státu Jižní Austrálie do rozlohy 4500 kilometrů čtverečních. Jde o plochu téměř o polovinu větší než Lucembursko.
V Seině se nacházejí škeble plochá, velevrub tupý a velevrub středomořský. Hydrobiolog Vincent Prié si myslí, že spojovat výskyt těchto živočichů s opatřeními městských úředníků by bylo předčasné.
Vodní živočichové vlivem antidepresiv mění svoje chování, varují vědci. Problém má ale řešení. Kromě pokročilejších způsobů čištění vody zejména výrobu léků šetrnějších k přírodě.
V novém prostředí mají invazní druhy škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
„Roháč obecný má velká kusadla, ale zaútočí s nimi jen na jiného roháče. Na člověka nikoliv, jenom bychom ho museli vyprovokovat,“ doplňuje etnolog Petr Šípek.
Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží maximálně za pár let, plasty zůstávají a živočichové tak mají ve volném oceánu příležitost na plastu přežít a rozmnožovat se.
Brněnští vědci zkoumali mořského žahavce a enzymy, které umožňují, aby svítil. Objev by mohl přispět k inovativnímu a především udržitelnému způsobu svícení.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
I když bochnatka americká nepatří v živočišné říši ke krasavcům, jde o velmi užitečný organismus. Funguje jako vodní filtr, živí se bakteriemi, řasami a sinicemi. Lidem ublížit nemůže.
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
Ministerstvo zemědělství připravuje seznam nepůvodních druhů živočichů, proti kterým by se Česko mělo bránit, píše týdeník Hrot. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Asi třiceti teplokrevným druhům - včetně pěnkavky prostřední - se za různě dlouhou dobu změnila velikost částí těla. Některým ptákům se zvětšila křídla, myším se prodloužily ocásky a králíkům uši.
Ochránci přírody, ale i ministerstvo životního prostředí upozorňují, že poslanec Josef Kott (ANO) svým pozměňovacím návrhem ohrozí již tak silně ohrožená zvířata. Některým by hrozilo i vyhynutí.
Přírodovědec Charles Darwin se domníval, že hmyz ve velmi větrných oblastech ztrácí svou schopnost létat. Bylo by to pro ně příliš náročné. O křídla je tak připravila evoluce.
Američtí badatelé zvolili pro studium pohybu malých mořských živočichů unikátní metodiku. Pod mikroskopem sledovali proudění kapaliny pomocí mikročástic vířících kolem jejich končetin.
Obyvatelé Kamčatky již od září upozorňovali na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, utrpěli popáleniny a zvraceli.
„Udržet se v mrazivém prostředí je jednodušší, když jste větší a kulatější. Když jdete do tepla, je zase lepší být menší,“ vysvětluje půdní biolog Ladislav Miko.
Viktorie Radchuková, která působící na berlínském Leibniz-Institutu, uvádí, že jsou v mírném pásu narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, například časováním hnízdění.
„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ řekl předseda mezivládního panelu Robert Watson.
Na přečtení DNA 1,5 milionu druhů se budou podílet dvě desítky institucí po celém světě a projekt má stát kolem 4,7 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun).
Během terénního průzkumu na 97 lokalitách byli velemloci nalezeni pouze ve čtyřech z nich. Z genetické analýzy ale vyplývá, že se v daném prostředí nenarodili a patrně tam byli nasazeni z farem.
Evropská komise přidala do seznamu nepůvodních invazivních druhů nově dalších devět rostlin a tři živočichy, mezi nimi ondatru a bolševník. Tyto druhy se mají ve volné přírodě omezovat.
