Pobřežní druhy přežívají díky plastům uprostřed oceánu. V odpadkové skvrně se rozšířil ekosystém

Obrovská skvrna odpadků, převážně plastových, které se pomalu rozpadají na menší kousky, vytvářejí mikroplasty a dostávají se i do organismů živočichů i lidí. I tohle představuje Velká tichomořská odpadková skvrna, která ztělesňuje v posledních letech hojně diskutovaný problém zamořování planety plastovým odpadem. Vědci aktuálně vysledovali, že je tak velká a stálá, že se v ní rozšířil pobřežní ekosystém.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odpad v oceánu (ilustrační foto)

Odpad v oceánu (ilustrační foto) | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Velká tichomořská odpadková skvrna je místo v Tichém oceánu mezi americkou Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde je vyšší koncentrace lidmi vytvořených odpadků.

Ty se tam hromadí kvůli cyklu mořských proudů, které plynou po okrajích severní části oceánu po směru hodinových ručiček a odpad tak uvězňují uprostřed.

Častou chybnou představou je považovat skvrnu za jakýsi „ostrov odpadků“. Jak pro CNN řekl šéf neziskové organizace The Ocean Cleanup Matthias Egger – když tam člověk je, vidí hlavně dokonale modrý oceán. Postupně si ale uvědomí, že nachází víc a víc odpadků.

Oceány obsahují dva miliony tun mikroplastů. Studie poukazuje na prudký nárůst od roku 2005

Číst článek

Podle organizace je tam asi bilion a 800 miliard kusů plastu, tedy asi 80 tisíc tun. Udává se, že má skvrna rozlohu milion a 600 tisíc čtverečních kilometrů – to je asi rozloha Íránu nebo víc než 20 Českých republik.

Většina odpadu přitom pochází z rybářského průmyslu. 10 až 20 procent plastů ve skvrně se přisuzuje odpadu odnesenému tsunami v Japonsku v roce 2011. Hodně odpadků je ale také z Číny a Jižní Koreje.

Náhrada za pevninu 

Přestože to není souvislý ostrov odpadků, je ho tam dostatek na to, aby některým živočichům dokázal nahradit pevninu.

Televize CNN upozornila na studii z odborného časopisu Nature Ecology & Evolution, ve které tým vědců popsal, že desítky pobřežních druhů s odpadky přežívá a reprodukuje se v otevřeném oceánu, a to třeba včetně malých krabů nebo sasanek.

Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží maximálně za pár let, plasty zůstávají a živočichové tak mají ve volném oceánu příležitost na plastu přežít a rozmnožovat se.

Vědci v prohledaných odpadcích našli druhy, které jinak v otevřeném oceánu nejsou. Na víc než stovce kusů plastů bylo skoro 50 druhů a 80 procent z toho žije normálně na pobřeží.

Podle vedoucí studie Linsey Haram se často pobřežní a oceánské druhy vzájemně ovlivňovaly, soupeřily spolu o místo, ale i o potravu, a zřejmě se pojídaly navzájem. Vědci přesně nevědí, jaké mohou mít noví obyvatelé na ekosystém uprostřed oceánu dopady.

A vědci toho nevědí víc: Není ani jasné, jak se pobřežní druhy vlastně tak daleko od pobřeží dostaly.

Mohlo to být třeba tak, že se držely nějakého kusu plastu, přežívaly na něm a svezly se s ním od pobřeží stovky a stovky kilometrů daleko.

Ale možná dokázaly kolonizovat nové plastové objekty až poté, co se ve volném oceánu objevily.

Tomáš Havlín, Dominik Tesár, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme