Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Tři fosilie jedinců patřícím k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách, a to v nadmořské výšce 2800 metrů pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé.
„Kopal jsem a hledal červy a kousky keramiky a cihel. Ale narazil jsem na kámen, co vypadal trochu jako roh a napadlo mě, že by to mohl být zub nebo dráp, nebo taky roh,“ řekl šestiletý Sid.
První fosilie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.
Tento souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se živočich na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě.
Fosilie mozku dinosaura, která se našla v roce 2004, je podle britských a australských vědců zatím jediná na světě. Zkamenělinu dinosauřího mozku našel amatérský sběratel fosilií Jamie Hiscocks nedaleko přímořského města Bexhill v anglickém Sussexu před více než deseti lety. Mozek pravděpodobně patří býložravému Iguanodonovi, který na zemi žil před 133 miliony lety, napsala agentura Reuters.
Zkamenělé kmeny cypřišovitých stromů pocházející z třetihor našli nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku geologové z Jihočeského muzea. Čeští a švýcarští vědci podrobí patnáct miliónů let staré stromy podrobnému průzkumu.