Posun může způsobit některým lidem obtíže. Pomoci může podle primáře Psychiatrické nemocnice Bohnice Richarda Krombholze dodržování zásad spánkové hygieny.
Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Po první světové válce Společnost národů uvažovala o mezinárodním kalendáři, kde by každý měsíc, tedy včetně února, měl 30 dnů. Dnes si ale už nikdo nedělá iluze, že by se tento kalendář mohl zavést.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
Premiér letos výjimečně rozhodl, že zavedení letního času odloží až na konec muslimského postního měsíce ramadánu. Přesto část společnosti přešla na letní čas již nyní.
Libanonská vláda na poslední chvíli rozhodla, že se čas v zemi měnit nebude. S tím ale část společnosti nesouhlasí. Na území, které má zhruba poloviční rozlohu Moravy, jsou tak dvě časová pásma.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje odborník.
Pokud se chce člověk přizpůsobit změně času, může o hodinu dříve večeřet nebo jít spát. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, proto je přechod na letní čas dramatičtější, říká neuroložka.
Nařízení vlády o časových přechodech potrvá do roku 2026. Pravidelné střídání času zavedlo Československo roku 1979 z ekonomických důvodů pro prodloužení doby, kdy svítí světlo v pracovní době.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zákon, který měl sezónní časové změny zrušit. Europoslanci ho převážnou většinou přijali v roce 2019 s tím, že časové změny ustanou v roce 2021.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
V neděli ve 02.00 se ručičky hodinek posunou na 03.00. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se pak opět vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní.
„Podzimní střídání je pro nás příjemnější, protože náš biologický rytmus je posunutý tak, že to není přesně 24 hodin, ale trochu déle,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová.
„V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl,“ řekl Jemelka.
Pravidelná změna času je zavedená ve většině evropských zemí, příští rok by se už ale letní a standardní čas (taky označovaný jako zimní) střídat nemusely.
V tuto chvíli se neví, jak proběhne zrušení střídání času. Bude to záležet na úzké spolupráci s dalšími evropskými a sousedícími státy, tvrdí Petra Holubičková z ministerstva dopravy.
Česká republika se stále nerozhodla, zda se přikloní na stranu standardního času, tedy zimního, nebo letního. Rozhodnutí chce koordinovat hlavně se státy visegrádské čtyřky a Německem.
V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 2.00 se hodiny posunou o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Změna času zpozdí několik dálkových i regionálních vlakových spojů.
Leckdo si jistě bude ještě pamatovat na pana Stanislava Pecku, který v 90. letech všemožně usiloval o zrušení letního času. Mimo jiné i proto, že kvůli němu musí coby pekař dříve vstávat.
Jako příklad premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, kdy je ještě po 21.00 světlo.“ Variantu doporučují i vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů.
Portugalsko, Řecko a Británie se vyslovily proti nápadu, aby bylo povinné střídání času ukončeno. Kypr, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Francie prý zatím na věc nemají jednoznačný názor.
