Řidiči často trpí nedostatkem spánku, únava může působit stejně jako 0,5 promile alkoholu v krvi, uvádí experti. V železniční dopravě se přechod projeví tak, že noční vlaky získají hodinu zpoždění.

Z vlaků Českých drah se v noci na neděli zpozdí 11 dálkových spojů. Počítat s tím musí cestující u spojů na trase Mnichov-Varšava, Bánovce nad Ondavou-Praha, Štýrský Hradec - Berlín, Curych-Praha, Břeclav-Budapešť a z Prahy do Brna. Změna času se dotkne také linky Baltic express, která vyjede z Polska mimořádně o hodinu dříve, ale v Česku pojede už podle letního času, tedy bez zpoždění.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Podle studie odborníků z University of Colorado přináší jarní změna času výrazný nárůst spánkové deprivace. „Podle italských odborníků z několika univerzit může mít únava na řidiče vliv jako 0,5 promile alkoholu v krvi,“ řekl dopravní expert z Platformy VIZE 0 Roman Budský s tím, že řidiči si vliv únavy na řízení často neuvědomují.

„Na začátku týdne po změně času se na silnicích potkává množství nedospalých, podrážděných lidí, jejichž schopnost vzájemné tolerance klesá,“ uvedl Budský. Doplnil, že nejohroženější jsou mladí řidiči, senioři, profesionální řidiči a lidé pracující na směny.

Z dat amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu za posledních 21 let podle Budského plyne, že v pondělí po přechodu na letní čas počet smrtelných nehod vzrostl přibližně o sedm procent ve srovnání s průměrem. Podobný trend podle něj potvrzují i data z Kanady nebo Británie. V Česku bylo loni podle dat policie nehod v pondělí 1. dubna po změně času oproti jiným pondělkům naopak méně, nicméně v tento den měli lidé volno, protože bylo Velikonoční pondělí.

Podle některých dalších odborníků má střídání času negativní vliv i na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení tohoto střídání, ale členské státy se nedohodly, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak v září 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky nikoli. V Evropě jsou výjimkami Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska a norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky, kde se letní čas nepoužívá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít