Končí školní rok, žáci si tento týden převezmou vysvědčení. Na dotazy o tom, jaký mají známky na mentalitu studentů vliv i jak věrně reflektují skutečné znalosti, odpovídal sociolog Daniel Prokop.
Nejlépe si prezident podle respondentů vede ve vystupování na veřejnosti a v obhajobě českých zájmů v zahraničí, naopak nejhorší hodnocení má Pavel v otázce řešení sporů na české politické scéně.
„Hodnocení by ale mělo probíhat kontinuálně, ne že se v lednu napíše 30 testů a pak se to vyhodnotí. Jenže známky spíš reflektují to, co se nenaučilo, než co už umí,“ tvrdí Petra Mazancová.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Podle návrhu úpravy vyhlášky k maturitám by se nově didaktické testy měly hodnotit pouze slovy „uspěl“ a „neuspěl“. Nyní státní ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Do konce školního roku už zbývá jen něco málo přes dva týdny, a tak se učitelé připravují na uzavření klasifikace. Podle vyhlášky ministerstva školství by se školákům neměl výrazně zhoršit prospěch.
„Skóre“ může určit, jaká práva bude ten či onen člověk mít. Číňané, kteří budou na černé listině, si například nebudou moci koupit letenky či lístky na vlak nebo působit v určitých oborech.
Známkování nemusí vždy odpovídat skutečným výsledkům. Jak ukázala studie think tanku IDEA při Akademii věd, kantoři mají tendenci třeba mírně zvýhodňovat ve známkách z matematiky dívky před chlapci.