Maturitní testy od jara bez známek, navrhuje ministerstvo školství. Hranici úspěšnosti určí Cermat
Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a k dispozici ho má ČTK.
Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol. Podle návrhu by testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu.
Rekordní počet neúspěšných maturantů? ‚Data o testech stát tají, srovnání nic neříká,‘ tvrdí experti
Číst článek
Testy by měly být podmínkou k získání maturity, ale prospěch by mělo tvořit hodnocení ze školní maturity, uvedlo ministerstvo. Podle něj by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.
„Součástí hodnocení (testů) bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka,“ stojí v návrhu. Hranici úspěšnosti by podle něj uvedl Cermat v zadání testů. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test.
Známky od jedné do čtyř
Jinou možností by bylo hodnocení testů známkami od jedné do čtyř, které by se započítávalo do celkového výsledku maturity. Tato varianta by podle úřadu neplnila záměr posílit zaměření oborů. Pravděpodobně by ale mohla přispět k udržení vyšší úrovně testu z cizího jazyka, připustil úřad.
Distanční výuka je pro žáky povinnou součástí školní docházky. Prezident Zeman podepsal novelu zákona
Číst článek
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu.
Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon donedávna předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) prosadil změnu, která zachová dosavadní stav. Zároveň ponechá státu jen didaktické testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol. U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, ze kterých si maturant bude moct vybrat.
Učitelé by měli být prohlášeni za zaměstnance v první linii, říká předseda školských odborů
Číst článek
Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání prací se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah slohu z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.
Ministerstvo předpokládá, že vyhláška by mohla platit od 1. října. Maturitní slohy by mohly začít 1. dubna, ústní zkoušky 16. května. Období maturit by mělo skončit 10. června.
Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová na začátku srpna upozornila, že školy musí vyhlásit kritéria zkoušek nejpozději sedm měsíců dopředu. Podle ní ministerstvo začalo vyhlášku řešit pozdě. Plaga řekl, že jeho úřad počítá s tím, že se vše stihne včas.
