Chyběla nám potřebná dávka štěstí, řekl Aleš Loprais
Aleš Loprais. Nositel slavného jména se letos přiblížil svému strýci a šestinásobnému vítězi Rallye Dakar mezi kamióny Karlu Lopraisovi. Po dlouhých 24 vítěztvích v řadě utnul sérii Kamazů a vzal jim etapové vítězství, a to v letošní 6. etapě, aby totéž zopakoval po dni volna. Jenže, osudná se pro jeho posádku, kterou letos posílil velezkušený navigátor Josef Kalina, stala včerejší 8. etapa do Copiapó.
Na 110. kilometru bouchlo turbo jejich Tatry a s neodstatkem výkonu sice dojeli do cíle, ale minuli kontrolní body, za což byli ze závodu vyloučeni. O letošním ročníku jsme si povídali právě s Aledšem Lopraisem.
Po dojezdu do cíle jste několik hodin figurovali na čtvrtém místě, ale jako zkušení závodníci jste museli vědět, že vám hrozí vyloučení. Mnozí si tady kladou otázku, zda vůbec byla šance na to, že vás nechají pokračovat v závodě. Věřili jste, že budete pokračovat?
"Ono na tom Dakaru je to různé, protože ta jury vyloženě rozhoduje případ od případu, takže šance je vždycky. Nicméně jelikož jsme byli hodně vpředu a rvali jsme se s Kamazem, tak rozhodli tak jak rozhodli. My to musíme pouze akceptovat. Nicméně bylo velmi pěkné, že se za nás postavil zbytek konkurenčních týmů. Sami řekli, že kdyby nás nechali pokračovat bez jakékoliv ztráty, že proti tomu nebudou mít žádné námitky, ba naopak. Šla za námi většina účastníků z těch velkých týmů. Ať už manažeři nebo přímo jezdci. A přišli nám sami nabídnout jak technickou pomoc tak třeba i zdravotní. Protože my třeba nevozíme sebou fyzioterapeuty nebo maséry, tak jako ty velké týmy. Nicméně bylo to velmi pěkné a spousta lidí nám řeklo, že i když třeba budeme mít problém na trati, že nám pomůžou a udělají nám takzvanou rychlou asistenci. Ty bylo velmi pěkné gesto, přátelské a nečekané."
Jak velkou posilou byl příchod letitého navigátora vašeho strýce Josefa Kaliny k vám? Podle výsledků to vypadalo, že jeho rady především v poušti a v dunách, tedy v těžkém terénu, kde tolik nehraje roli rychlost, byly neocenitelné?
"Určitě. Myslím si, že jsme měli skvělou posádku, hlavně nálada byla skvělá, s klukama byla pohoda, což je při těch stresujících a extrémních podmínkách na Dakaru velmi důležité. Bohužel nás zklamala technika, jinak všechno fungovalo špičkově. I kluci v servisu, kterým za to musím poděkovat, protože i když jsme měli amatérské zázemí, tak jsme fungovali velmi profesionálně. Byť odešlo jedno turbo, ale to se může stát, protože technika tady dostává neskutečně zabrat. Dlouho jsme se pohybovali v nadmořských výškách 3500 m nad mořem, což těm autům moc nesvědčí."
Řekněte mi, jaké si z letošní Rallye Dakar odvážíte zkušenosti?
"Technicky jsme na tom tak dobře, že dokážeme stíhat autům VRC i Kamazům, které jsou opravdu extra rychlé. Pro mě osobně hodně důležité to, že jako pilot jsem schopen stíhat těm nejrychlejším. Chyběla nám trochu dávka štěstí a sehnat do toho trochu víc prostředků, abychom mohli team rozšířit a měli za sebou rychlejší asistenci. Pak věřím, že se dá Dakar vyhrát i v této konkurenci, která rok od roku neskutečně nabývá."
Váš tým má více než stonásobně menší rozpočet než Kamaz. Myslíte, že vám letošní výsledky a zviditelnění Tatry i týmu pomůže vylepšit situaci pro příští rok?
"Věřím, že ano. Proto jsem se také do Dakaru vrhnul. Je to jediný motosport, kde se ty peníze dají přebít houževnatostí a tréninkem a nemusí vždy rozhodovat. My jsme ve spoustě etap dominovali a vždycky jsme dojeli do první trojky i s minimálním rozpočtem. Takže to je důkaz toho, že to jde. Akorát nám chyběla ta poslední čtvrtinka a to nejdůležitější – dojet. Ale to se může stát stejně tak příště třeba Kamazu."
Další podrobnosti z Rallye Dakar se dozvíte na stránkách Motožurnálu nebo kliknutím ...ZDE
