Čínu postihlo další silné zemětřesení
Obyvatelstvo, vojáky a záchranáře vyděsilo v provincii S-čchuan na jihozápadě Číny další následné zemětřesení. Mělo sílu přes 6 a půl stupně Richterovy škály. První zprávy z oblasti zatím neobsahují informace o dalších obětech. Čínské úřady už předtím zvýšily odhadovaný počet obětí pondělního zemětřesení na skoro 29 tisíc mrtvých. Dalších téměř 200 tisíc lidí bylo zraněno.
5 dní po pondělním zemětřesení na jihu Číny vyprostili záchranáři z trosek domu živé lidi. V obci Pejčchuan našli dvaapadesátiletého Číňana, který v ruinách vydržel naživu 117 hodin. Skutečným zázrakem je pak případ jednatřicetileté ženy z jiné obce, která byla zasypána dokonce 124 hodin. Vojáci proto dál pátrají po obyvatelích zřícených domů, přestože naděje na jejich záchranu se obrovským tempem snižuje, v podstatě už zmizela.
Paniku vyvolala zpráva o možném protržení jezera, vytvořeného na řece Čching-čchu po sesuvu půdy. Tisíce lidí, včetně vojáků a záchranářů, se proto snažily dostat do výše položených oblastí. Čínské úřady v této souvislosti ujistily o zabezpečení zasažených vodních děl v postižené sečuánské oblasti.
Otřesy prý neohrozily ani největší přehradu na světě Tři soutěsky, která je vzdálená od epicentra asi 500 kilometrů. Hráz je totiž postavená na granitovém podloží - a i když zemětřesení v této oblasti v minulosti dosáhlo maximálně 6 stupňů Richterovy škály - je přehrada vybudovaná tak, aby bez problémů vydržela i 7 stupňů Richtera.
Čína také tvrdí, že nehrozí žádný únik radioaktivních látek z jaderných zařízení v blízkosti epicentra otřesů, kde se nachází i závod na výrobu plutonia pro čínské jaderné hlavice.
Očitý svědek zemětřesení - zpravodaj Českého rozhlasu v Číně
V oblasti zemětřesení v horách nad městem Tu-ťiang-jen je zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš. Popisuje situaci ve zdevastovaném regionu: Popraskaná silnice po obou stranách prudce stoupá vzhůru. Jedna zatáčka střídá druhou, po chvíli ale přijíždím k policejním zátarasům, které hlídá i armáda: "Dál nemůžete, kvůli zemětřesení, víte. Je to nebezpečné, všechno je tam popadané," vysvětluje mi zprvu klidným hlasem jeden z příslušníků Čínské lidové armády.
Spolu s kolegou drží přes silnici nataženou pásku, kterou položí na zem v okamžiku, kdy se blíží sanitka, tahač s buldozerem, policejní nebo vojenské vozidlo či limuzína s některým z důležitých úředníků. Vedle něho postává buddhistický mnich z kláštera v městečku Ž'-lung. Právě tam se nachází i tisíc let starý chrám, který byl téměř zničen v době kulturní revoluce. Jak se na vzácných památkách podepsala současná přírodní katastrofa, tento mnich netuší. V době zemětřesení tam nebyl. Po chvíli u vojenské hlídky zastavuje auto se zdravotnickým materiálem, mnich je žádá, jestli by ho nesvezli. Souhlasí, takže rychle nastoupí a vůz se vydává vzhůru do hor. Pro jiné než záchranné týmy či policisty a vojáky ale platí zákaz vjezdu.
Asi čtyřicetiletá žena chce jet za svými příbuznými, nemá o nich prý zprávy. Muž v uniformě jí odmítá pustit. Rychle se mezi nimi strhla hádka, když se přiblížím, zaútočí policista i na mne. A to nejen slovně, ale i fyzicky. Novinářský průkaz ho nezajímá, je agresivní. O něco později se dozvídám, že dva mí kolegové z agentury AP byli u obce Luo-šuej zatčeni a drženi přes tři hodiny. Nervozita je patrná na každém kroku.
Z okolních kopců stoupá k nebi kouř. Z krematorií. Mnohé oběti také vojáci po krátkém obřadu pohřbívají do vykopaných děr. Na kraji lesa, v kopcích, doslova kde se dá.
Raději se vydávám zpět, za zatáčkou je stržená část silnice, přes kterou leží spadlý strom, dole se nachází donedávna velmi navštěvovaný hotel Zlatý list. Domácí i zahraniční hosty nyní vystřídali vojáci. Zahrada za honosnou, i když částečně poškozenou stavbou slouží jako jedna ze základen čínské armády. Okolní kopce si kvůli krásnému výhledu vybraly i stavební firmy nabízející bohatým zájemcům luxusní vily a řadové domky. Už letos se do nich měli stěhovat první nájemníci. Vše se ale bude muset zbourat.
