Místo tanků terénní vozy. Ruské zásoby obrněné techniky se tenčí, nemůže vést boj jako dřív
Po téměř třech letech válečného tažení proti Ukrajině se Rusko potýká s nedostatkem obrněné techniky. Zásoby ze sovětské éry, ze kterých Moskva dodnes čerpá, se výrazně tenčí. I proto Rusko při útocích více spoléhá na pěchotu a stále častěji využívá také motocykly nebo terénní vozidla. Vést boj takovým způsobem, jako ještě před dvěma lety, si podle bezpečnostního analytika Jakuba Drmoly Rusko nemůže dovolit.
Na ruský nedostatek tanků a obrněné techniky minulý týden upozornil americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého Rusko v posledních týdnech používá na nejaktivnějších úsecích fronty méně obrněných vozidel než dřív. Zásoby z dob sovětské éry se totiž tenčí.
Sestřelil Putin další letadlo? Analyzujeme, co se stalo s tragickým letem 8243 nad Čečenskem
Číst článek
ISW s odkazem na ukrajinské vojenské zdroje uvádí, že ruské síly používají na východě Ukrajiny méně obrněných vozidel a provádějí také méně mechanizovaných útoků poté, co „v říjnu a listopadu 2024 utrpěly značné ztráty“. Například u města Kurachove Rusové v posledních týdnech přešli na útoky za pomocí pěchoty a obrněná vozidla používají jen jako její podporu. Kromě toho také ruské síly stále častěji využívají motocykly nebo terénní vozidla, která mají mimo jiné vykrývat ztráty obrněné techniky.
„Určitě je to nějaké náhradní řešení. Na frontě už dlouhodobě platí, že cokoliv je dostatečně lákavý cíl pro útok dronem, bude velice rychle zničeno. Samozřejmě veškerá obrněná technika je ničena prioritně a postupem času – asi rok nebo dva – sledujeme postupnou adaptaci a přechod k útokům spíše malých skupin, lehké pěchoty, která kromě těžké techniky využívá i lehčí vozidla jako motorky nebo terénní vozítka z Číny,“ podotýká pro iROZHLAS.cz ke zprávě ISW Jakub Drmola, bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity.
Institut pro studium války nicméně podotýká, že pro boje v blízkosti středně velkých měst, jako je Pokrovsk nebo Kurachove, mohou být mechanizované útoky méně vhodné než v případě menších osad či otevřených polí, kde Rusové většinu loňského roku postupovali.
Na to poukazuje také odborník Masarykovy univerzity. V určitých případech se totiž větší mobilita, kterou motocykly či terénní vozy oproti těžší obrněné technice nabízejí, „může vyloženě hodit“. Častější používání těchto prostředků ze strany Ruska ale podle něj „pramení i z toho, že se zásoby sovětské techniky, ze které Rusko doteď žilo a stále žije, postupně tenčí“.
Technika v dezolátním stavu
Institut pro studium války s odkazem na údaje ukrajinského generálního štábu uvádí, že mezi loňským a letošním lednem ukrajinské vojenské síly zničily nebo poškodily více než 3600 ruských tanků a téměř 9000 bojových vozidel pěchoty.
‚Osvobodili‘ jsme další město v Donbasu, tvrdí Moskva. Kyjev dobytí Kurachove nepotvrdil
Číst článek
„Ukrajinský vojenský pozorovatel Konstantin Mašovec v únoru 2024 uvedl, že ruská obranná průmyslová základna dokáže vyrobit 250-300 ‚nových a důkladně modernizovaných‘ tanků a může opravit dalších zhruba 250-300 poškozených tanků ročně, což je daleko za odhadem Ukrajiny, podle které Rusko v roce 2024 ztratilo 3600 tanků,“ píše ISW.
Odhady ztrát na ruské straně se však významně rozcházejí. Například britské ministerstvo obrany 17. prosince na síti X uvedlo, že Rusko přišlo o více než 3600 hlavních bojových tanků od začátku plnohodnotné invaze, tedy od února 2022. I britské ministerstvo obrany nicméně upozorňuje, že se podle satelitních snímků zásoby „zastaralé a špatně udržované techniky ze sovětské éry“ na straně Ruska ztenčují.
„Sklady byly sice obrovské, ale samozřejmě nejsou nevyčerpatelné. Rusko to do určité míry supluje i produkcí nové obrněné techniky, ta ale ani zdaleka nestačí. Odhady se různí, ale co se týká produkce nových tanků, ta nepokrývá ani deset procent potřeby, kterou Rusko na frontě má. Zbývajících 90 a více procent jsou kusy, které byly vytaženy ze skladů, určitým způsobem renovovány, vylepšeny a poslány přímo na frontu. Tato zásoba přitom dochází,“ říká odborník Masarykovy univerzity.
„Nejsme schopni říct, kdy přesně tato zásoba dojde, ale ze satelitních snímků můžeme sledovat vyprazdňování skladů. A vidíme, že to, co tam zbývá, jsou stále horší a horší kusy, které jsou ve stále dezolátnějším stavu a které je finančně i časově náročnější zprovoznit. Tímto způsobem se Rusko adaptuje na to, že nemá a do budoucna nebude mít ještě víc dostatečné množství techniky k tomu, aby mohlo vést boj takovým způsobem, jako ho vedlo třeba na začátku roku 2023. Tehdy Rusové pořádali obrovské sebevražedné útoky těžkou obrněnou technikou na Vuhledar, Avdijivku a podobně, kdy při každém útoku přicházeli o desítky kusů této techniky. To už si teď prostě nemůžou dovolit,“ poukazuje.
Také Institut pro studium války upozorňuje, že s ohledem na vysoké ztráty a současné tempo výroby obrněných vozidel a tanků v Rusku je tato situace dlouhodobě neudržitelná. „Zdá se stále nepravděpodobnější, že ruská armáda dokáže udržet svou současnou roční míru ztrát téměř 9 000 obrněných vozidel po dobu roku 2025,“ píše ISW.
Pád Kurachove
Navzdory tenčícím se zásobám se však Rusku stále daří na východě Ukrajiny postupovat. V pondělí ruské ministerstvo obrany oznámilo, že dobylo východoukrajinské město Kurachove v Doněcké oblasti. Kyjev tuto informaci nepotvrdil, podle zpráv serveru RBK-Ukrajina z pondělního rána ale ruští vojáci útočili v kurachovské městské zástavbě.
Podle bezpečnostního analytika se dá těžko vyhodnotit, jestli už je možné hovořit o kompletním dobytí Kurachove, jak tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Udrží Ukrajina Pokrovsk? Rusové chtějí klíčové město obklíčit a vyhnout se krvavým bojům v ulicích
Číst článek
„Boje o různá větší města či zástavby často trvají měsíce, přinejmenším týdny, těžko se proto dobytí stanovuje k nějakému určitému datu. Určitě ale můžeme říct, že to vypadá, že Ruská federace ovládá většinu Kurachove. Na jeho západním okraji pravděpodobně ještě pokračují a možná ještě nějakou chvíli budou pokračovat boje o poslední kusy města. Tato situace ale byla na spadnutí poměrně dlouho, takže to není nijak překvapivé,“ podotýká odborník.
Podle vyjádření ruského ministerstva obrany Moskva po pádu Kurachove očekává rychlejší dobývání Doněcké oblasti a získání kontroly nad městem označilo za krok, který ztíží logistické a technické zabezpečení ukrajinských jednotek v doněckém směru. Ukrajina podle jeho tvrzení také nebude moci ostřelovat nedaleké město Doněck. Podle Drmoly to ale zásadní zvrat neznamená.
„V podstatě už několik týdnů bylo jasné, že Kurachove padne do rukou Ruské federace – ať už úplně, či z větší části. Bylo to jen otázkou času. Dopad bude pravděpodobně takový jako vždy předtím, tedy že se boj postupně posune o dalších pár vesnic na západ. To znamená pravděpodobně někam ke Kostiantynopilu, Andriivce a bude pokračovat dál. Neočekával bych, že to bude zásadní zvrat v čemkoliv,“ říká s tím, že pád Kurachove nebude mít vliv ani na logistiku ukrajinských sil, protože jejich zásoby končily právě v Kurachove.
Průmyslové město, kde před ruskou invazí žilo kolem 22 tisíc lidí a kde se nachází například tepelná elektrárna nebo vodní nádrž, leží asi tři desítky kilometrů jižně od Pokrovsku. Právě toto město představuje důležitý logistický uzel, kde se nachází také jediný ukrajinský důl pro těžbu koksovatelného uhlí klíčového pro ocelářský průmysl.
‚Pokrovsk bude nový Bachmut.‘ V dlouhé a krvavé bitvě se bude bojovat o každou ulici, říká analytik
Číst článek
Pád Pokrovsku by proto pro Ukrajinu znamenal logistické, vojenské i ekonomické komplikace. Kromě toho je důležité strategické město označováno také jako brána do Donbasu, který by v případě jeho dobytí Rusové mohli snadněji ovládnout.
U Pokrovsku, ke kterému se ruské síly v posledních měsících stále těsněji přibližují, tak zuří jedna z nejtěžších bitev probíhající rusko-ukrajinské války. Pád Kurachove ale na pokrovskou frontu zásadní vliv mít nebude, míní odborník.
„Je to relativně blízko, nicméně není to stejný směr jako na Pokrovsk. Je to kus jižněji, neočekával bych proto, že by pád Kurachove měl přímo ovlivnit očekávaný boj o Pokrovsk. Je to blízká součást a další pozice, která byla jednou z těch déle držených a lépe opevněných, kterou Ukrajinci ztratili,“ říká Drmola, podle kterého se nicméně pádu Pokrovsku půjde jen těžko vyhnout.
„Rusové se snaží obejít město a přiblížit k logistické tepně, která směřuje do Pokrovsku ze západu. Postup byl dříve poměrně rychlý, za poslední měsíc až dva se ale zpomalil. Částečně to bude způsobeno i počasím. Nepostupují tak rychle, jako to bylo v říjnu nebo začátkem listopadu, postup nicméně stále trvá. Kdy začnou přímé boje o Pokrovsk jako takový, je v zásadě jen otázkou času a z mého pohledu je velice pravděpodobné, že Pokrovsk bude zničen, stejně jako předchozí podobná města, kdykoliv se dostala přímo na frontu,“ tvrdí.
Vývoj v Kurské oblasti
Zatímco Rusko hlásí další úspěchy na Donbase, ukrajinská média v neděli informovala o novém útoku ukrajinských sil v Kurské oblasti na západě Ruska.
6:03
Rusové nechtějí Severokorejce moc ukazovat, ale potřebují je. Testují si je do budoucna, říká Macko
Číst článek
Ukrajinská armáda překvapivě vpadla do Kurské oblasti letos v srpnu a pro morálku ukrajinských vojáků i obyvatel to znamenalo důležitou vzpruhu. V září ale ruští vojáci začali podnikat protiútoky s cílem vytlačit Ukrajince z Kursku a postupem času si připsali i první úspěchy. Agentura Reuters 23. listopadu uvedla, že Ukrajina ztratila více než 40 procent dobytého ruského území, které v překvapivé kurské operaci obsadila.
Ruské vojenské jednotky však dosud nedokázaly ukrajinské vojáky z Kursku zcela vytlačit, a to ani s pomocí tisíců severokorejských vojáků, kteří v oblasti bojují po boku ruských sil.
Zprávy o nové ukrajinské ofenzívě v ruské příhraniční oblasti Kyjev zatím příliš nekomentoval, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak jen na platformě Telegram napsal, že z Kurské oblasti přicházejí dobré zprávy a „Rusko dostává, co si zaslouží“.
Podle odborníka Masarykovy univerzity je proto těžké odhadovat, co má být cílem nového útoku ukrajinských sil v Kursku a proč Ukrajina investuje energii v ruském příhraničí namísto posílení obrany na Donbasu.
„Na hodnocení je hodně brzy vzhledem k tomu, že je to čerstvá věc a nemáme dobré informace o tom, jakého rozsahu ten útok byl. Víme, že útok směřoval spíše východním směrem v Kurské oblasti, to znamená z města Sudža, které Ukrajinci obsadili již dříve. Jak to bylo úspěšné, ještě moc dobře nevíme, protože tam panuje zásadní embargo a Ukrajinci z logických důvodů nechtějí vysílat informace dál a ukazovat, co se jim podařilo obsadit. Zároveň probíhají ruské snahy o zmenšení oblasti, kterou Ukrajinci v Kursku obsadili. Jejich útoky přicházejí spíše ze západní a severozápadní části tohoto území,“ popisuje Drmola.
‚Kus po kousku nás ničí.‘ Ukrajinští vojáci v Kursku čelí těžké ruské protiofenzivě, smysl v operaci nevidí
Číst článek
To, do jaké míry byla nová ofenziva úspěšná a jaké jsou vlastně ambice nové ukrajinské operace v Kursku, podle něj ukážou až následující dny. Jednou z hlavních motivací však může být blížící se inaugurace zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, naplánovaná na 20. ledna. Trump před volbami sliboval urychlené ukončení konfliktu a dával najevo své odhodlání přinutit obě strany k jednání, držení části Kurské oblasti tak pro Ukrajinu může znamenat vyjednávací kartu pro očekávané rozhovory.
„Pokud bych měl spekulovat o cílech této operace, může to být kombinace toho, že mohli identifikovat nějakou slabinu v této oblasti. Ruské síly podnikaly silné útoky proti Ukrajincům a je možné, že došlo k nějakému lokálnímu vyčerpání, kterého se Ukrajinci pokusili využít. A může jít také o snahu udržet a případně zvětšit kurský zábor v závislosti na tom, že se blíží nástup prezidenta Donalda Trumpa a jeho snahy o vynucení příměří na Ukrajině. Ukrajinci samozřejmě budou mít zájem o to, aby toto území, které budou chtít využít jako vyjednávací páku, bylo co největší,“ uzavírá Drmola.
