Kreml uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie
Nezávislost Jižní Osetie a Abcházie dnes uznalo Rusko. Podporu gruzínským odštěpeneckým enklávám oznámil prezident Dmitrij Medveděv po zasedání Bezpečnostní rady, nejvyššího poradního orgánu hlavy státu. Rozhodnutí Ruské federace podle politických pozorovatelů negativně ovlivní další vztahy Moskvy se Západem. Ten totiž okamžitě odpověděl na tento krok Kremlu vlnou odsouzení. Také Česká republika podporuje územní celistvost Gruzie.
Prezident Dmitrij Medveděv by měl ještě upřesnit počet ruských vojáků, které chce v obou odštěpeneckých regionech ponechat. K uznání nezávislosti dvou gruzínských separatistických provincií ho už včera vyzval ruský parlament. Medveděv poté prohlásil, že jeho země je připravená na jakoukoli odpověď Severoatlantické aliance, včetně zastavení veškeré spolupráce.
Pro Gruzii je rozhodnutí Ruska samozřejmě nepřijatelné - tamní ministerstvo zahraničí ho považuje za další krok Moskvy ve snaze rozložit gruzínskou suverenitu. Podle oficiálního postoje si Tbilisi také myslí, že z právního pohledu je uznávací krok Kremlu bezcenný. Tajemník gruzínské bezpečnostní rady Alexandr Lomaia přesto pohrozil, že to "pro Rusko bude mít vážné důsledky".
Lídři Abcházie a Jižní Osetie Sergej Bagapš a Eduard Kokojev ale tvrdí, že obě jejich oblasti mají větší právo stát se suverénními státy než balkánské Kosovo, které se před půl rokem odtrhlo od Srbska.
Abcházie i Jižní Osetie jsou de facto nezávislé už od počátku devadesátých let, kdy se od Gruzie odtrhly. Mezinárodní společenství jim ale statut nezávislých států nikdy nepřiznalo.
Západ nesouhlasí s ruským uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie
Evropská unie dál trvá na zachování územní celistvosti Gruzie, od které se oba regiony separují. Mluvčí Evropské komise Peter Power se přitom odvolal na to, že Evropská unie zastává pozici v duchu rezolucí Organizace spojených národů. A všechna zásadní prohlášení OSN podporovala územní celistvost a suverenitu Gruzie. O situaci na Kavkaze a o vztazích EU s Ruskem budou jednat čelní představitelé států sedmadvacítky na mimořádném summitu Unie 1. září.
Podle Francie a Spojených států amerických učinilo Rusko politováníhodné rozhodnutí, Itálie a Švédsko upozorňují na porušení mezinárodního práva, další státy se pozastavují nad porušením principu územní celistvosti.
Za zcela nepřijatelné označila ruské uznání dvou separatistických gruzínských provincií německá kancléřka Angela Merkelová. Domnívá se, že uznání Abcházie a Jižní Osetie odporuje mezinárodnímu právu. Každopádně se tak podle Merkelové velmi ztíží řešení kavkazského konfliktu.
"Bez respektování územní celistvosti jiných zemí, bez respektování lidských práv a bez orientace na základní společné hodnoty není možné ani partnerství s Ruskem - a ani dialog," prohlásila německá kancléřka, která je na návštěvě v estonském Tallinnu.
Česko dál podporuje celistvost Gruzie
Jak Radiožurnálu řekla mluvčí českého ministerstva zahraniční Zuzana Opletalová, náš stát má setrvalý postoj: "Česká republika dál trvá na principu územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Vyzývá k urychlenému mírovému řešení konfliktu. Česká republika je připravená jednat s partnery v Evropské unii o následcích tohoto ruského rozhodnutí."
Členové české vlády, kteří odpovídají za zahraniční politiku, a prezident Václav Klaus se ale zatím nedokázali shodnout v pohledu na rusko-gruzínský konflikt. Nepomohla jim ani dnešní schůzka na Hradě. Jak po jednání informoval premiér Mirek Topolánek, o mandátu české strany pro mimořádný summit Evropské unie o Gruzii, svolaný Francií na příští pondělí, bude už ve středu jednat vláda. Prezidenta Klause na toto zasedání kabinetu pozval.
