„Nyní jsme ve fázi, kdy si řada lidí uvědomuje, že v daném bodě není cesty zpět. Ve vězení může skončit kdokoli z nás. Na ulici zatýkají i opravdu náhodné lidi,“ popisuje aktivistka Keti Tsulukidze.
Podle dekretu vydaného Kremlem musí všichni lidé na okupovaných územích přijmout ruské pasy do 10. září, jinak budou deportováni. Násilné vyhánění těchto lidí k hranicím Gruzie se však děje už dnes.
Katedrála Sveticchoveli je stará tisíc let, místo má ale ještě starší historii. Když ukřižovali Ježíše Krista, bylo tam několik gruzínských Židů, kteří měli koupit jeho roucho a přivézt ho sem.
Podle gruzínských médií je Nika Melia, vůdce Koalice za změnu, obviněn z hrubého chování vůči příslušníkovi bezpečnostních složek a má stanout před soudem.
„Dokud Gruzíni bojují v ulicích s evropskými vlajkami, tak je stále naděje,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz bývalá gruzínská ministryně obrany Tinatin Chidašeliová.
Podle eurokomisařky Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí.
„To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje v rozhovoru pro podcast Bruselské chlebíčky Zurabišviliová.
„To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje Salome Zurabišviliová, která se stále považuje za prezidentku zakavkazské země.
Jde o gangy složené hlavně z lidí, kteří do Polska přišli z postsovětského prostoru, zvláště z Kavkazu. V posledních dvou letech je ale hlavním problémem nárůst aktivity gruzínských gangů.
„Je třeba poznamenat, že odmítnout nyní přijetí Kyjeva do NATO nestačí,“ řekla Zacharovová a dodala, že Aliance by měla upustit od „příslibů z bukurešťského summitu v roce 2008“.
„Gruzínská vláda USAID opakovaně obviňovala z podpory destabilizace země,“ uvedla expertka Zinaida Bechná. Nyní podle ní gruzínská vláda využívá situace k dalším restriktivním opatřením.
Na nahrávce zazněla například gruzínská hymna a po ní slova prvního demokraticky zvoleného prezidenta Zviada Gamsachurdii „Ať žije nezávislost Gruzie!“.
„Po karabašských válkách se ukázalo, že Rusko není skutečným bezpečnostním partnerem. Proto Arménie hledala jiné cesty,“ popsal pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček.
Taktiky Kremlu se sice v různých státech mohou lehce lišit, patrné ale je, že mu jde například oslabení podpory Kyjeva, paralýzu západních demokracií či posílení vlivu v postsovětském prostoru.
Švédský režisér gruzínského původu Levan Akin natočil film prodchnutý vírou v mezilidské pochopení, které je nezávislé na světonázoru a politickém stavu věcí.
Po Novém roce, kdy byla ve Tbilisi velká demonstrace, se na vánoční prázdniny ulice trochu vylidnily. „Očekávám další velké demonstrace po skončení svátků,“ říká pro iROZHLAS.cz Gruzín Sandro Kolbaia.
Tisíce Gruzínců mezitím denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím.
Jaký byl rok 2024 v postsovětském prostoru? To v v podcastu Na Východ! hodnotí na základě svých cest Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Petra Procházková z Deníku N.
„Zákonodárnými iniciativami se nikdy neproslavil, kromě tedy kritiky Západu - je příznivec konspiračních teorií, myslí si, že Západ stojí za většinou válečných konfliktů ve světě,“ říká Procházková.
Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v sobotním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů.
„Aby si Gruzínský sen udržel moc, potřebuje obětního beránka. Místo toho, aby tedy mluvil o skutečných problémech země, káže o likvidaci opozice a omezování práv LGBTQ+,“ líčí Gvantsa Pertia.
Masové protivládní protesty v Gruzii nemají vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí a státní aparát s pomocí policie a maskovaných rváčů drží společnost pod krkem.
„Doteď šlo o hybridní režim se záměrem se demokratizovat, transformace může ale jít oběma směry,“ říká gruzínský politolog Ghia Nodia z Ilia State University pro iROZHLAS.cz.
Gruzie má za sebou další bouřlivou noc, protivládní protesty se konají v desítkách měst a samozřejmě ve hlavním městě Tbilisi, kam opět přišly desetitisíce lidí.
„Strategií opozice je dosáhnout mezinárodní delegitimizace režimu. To, že Evropský parlament schválil rezoluci, že volby byly nelegitimní, je velký krok,“ říká novinářka Sára Osterrothová.