Výuka češtiny na základních školách je přetížená teoretickými rozbory slovních druhů nebo vedlejších vět. Měla by se zaměřit spíš na praktické užití jazyka. Shoduje se na tom podle MF Dnes řada odborníků - i úředníků ministerstva školství.

13:29 16. března 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

A proto se také v přípravě nových osnov - respektive rámcového vzdělávacího programu - uvažuje o tom, že z něj zmizí například právě větná skladba nebo určování slovesných tříd a vzorů.

Za změny se přimlouvá mimo jiné Tomáš Feřtek z obecně prospěšné společnosti EDUin:

Podle jeho slov se jedná především o určování vedlejších vět a poměrů mezi větami hlavními. Na prvním stupni je podle něho situace víceméně v pořádku.

„Ale na druhém stupni vlastně děti učíme teoretické struktury místo toho, abychom je učili jazyk jako prostředek komunikace se světem. A to je špatně.“

Odmítl námitku, že neosvojení pravidel větné vazby může oslabit tvorbu logického uvažování dětí. Podle něho je užitečnější učit děti přehledně psát. „Když se snažíme děti naučit psát složitější texty, učíme je i logicky myslet.“

Tomáš Feřtek ocenil, že mnoho učitelů se snaží nejprve děti hodně číst a hodně psát. „A teoretické poznatky jim vysvětlují ve chvíli, kdy na ně narazí a kdy děti rozumějí, k čemu jim to vlastně bude.“

Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít