„Pamatuji si, že když jsem v roce 2018 končil magistra, tak už tenkrát platilo, že i kdyby všichni absolventi nastoupili do praxe, tak by to stejně nestačilo,“ uvádí učitel Daniel Pražák.
„Otázky se zaměřují na šest dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání,“ uvádí pro Radiožurnál jeden z autorů studie Daniel Münich.
„Veškeré důkazy a pedagogická věda dokazují, že hodnocení bez známek má velký smysl,“ říká v rozhovoru předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
„Do roku 1925 měly děti prázdniny v délce zhruba pěti týdnů a začátek školního roku se lišil podle regionálních podmínek. Někde se začínalo už v září, jinde až v listopadu,“ říká historička Halířová.
Jana Grigojevna vede vybombardovanou školu, která nyní sídlí v jedné ze stanic Charkovského metra. Teď se tu učí přes 400 dětí od první do jedenácté třídy.
Proti povinnému slovnímu hodnocení místo známkování se postavil senátní ústavně-právní výbor na podnět Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09, podle něhož se tím omezuje možnost učitelů hodnotit žáka.
„Dává se nám část zodpovědnosti bez jasně nastavených pravidel a bez komunikace s kraji,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Americký prezident Donald Trump si podle Petra Fischera dobře pamatuje, kdo se mu někdy postavil a dříve nebo později vrátí úder. Zaměřil se na Trumpův spor s americkou Harvardovou univerzitou.
„Jsou experimenty v zahraničí, že když řeknete učitelům, že těchto deset dětí je velmi nadaných, přitom je vyberete úplně náhodně, tak mají lepší úspěšnost,“ popisuje sociolog.
Ředitel střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích Jaroslav Koreš Radiožurnálu v rozhovoru řekl, že nad nynější situací raději vůbec nepřemýšlí.
Poslanci v rámci úprav vládní novely rozhodli rovněž o zachování pozice „dalšího učitele“ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým by nestačili asistenti pedagoga.
Univerzita, stejně jako některé další americké vysoké školy, podle Trumpových činitelů přispívá k šíření antisemitismu a odmítá ukončit programy na podporu rozmanitosti, což požaduje vláda.
„Ten festival má ukázat, že jsou středoškoláci schopni něco dělat, zodpovídat za své projekty a dotáhnout je do konce,“ vyzdvihuje Ondřej Kondrčík, provozní ředitel UŠI FEST.
Opozice rozhodnutí radních kritizuje, školy podle ní nemusí ve třetím kole zohledňovat výsledky testů Cermatu, a přijímací řízení by tak mohlo být netransparentní.
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
„Jenom lepším systémem rozřazování dětí nevyřešíme ten problém, že mnoho z nich má zájem o nějaký směr vzdělávání, ve kterém je prostě málo míst,“ míní náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Školní přijímací zkoušky i talentové zkoušky na střední školy se budou ve druhém kole konat od 9. do 12. června. Zda se žáci na nějakou školu v druhém kole dostali, se dozvědí 24. června.
„I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká učitel a lektor Vít Boček.
Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuse už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otvírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání.
