Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS.
Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. První třídu by podle novely neměli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch.
V pořadu Pro a proti diskutují poslankyně ODS, majitelka a ředitelka víceletého pražského gymnázia Renáta Zajíčková a exministr školství za ANO Robert Plaga.
Až dosud jsme si mysleli, že problém nedostatku středoškolských kapacit je ve špatném plánování. Nyní máme silné populační ročníky a speciálně v největších městech pro ně není dostatek míst.
„Školy mohou žádat o granty na výjezdy žáků i učitelů. Žáci z odborných škol pak díky tomu mohou vyjet na dlouhodobou, nebo krátkodobou praktickou stáž,“ říká Pavlína Kroužková pro Český rozhlas Plus.
Zájemci o studium na víceletých gymnáziích psali ve středu druhé kolo přijímacích zkoušek. „Způsobuje to předčasnou selekci,“ varuje Hřebecký. „Omezování nadaných žáků není řešení,“ míní Schejbalová.
Financování krajů není závislé na tom, co dělají a jestli navyšují kapacity. Kdyby část byla závislá na tom, že mají dost kapacit na středních školách, tak by je to nutilo se zamyslet, říká Prokop.
Na osmiletá gymnázia se hlásí zhruba 19 500 uchazečů a na šestiletá asi 7100. Na osmiletých gymnáziích jsou kapacity pro 9300 žáků a na šestiletých pro 2500. A největší převis je tradičně v Praze.
S výukou žáků s odlišným mateřským jazykem mají učitelky více než osm let zkušeností. Podobně komplexní a interaktivní studijní materiály pedagogům dosud chyběly.
Každá škola si konkrétní termín v tomto období volí sama. Zatímco někde si budoucí prvňáci na zápis počkají, třeba v Sušici už ho někteří mají za sebou.
Přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia se rychle blíží. Proběhnout mají na konci první poloviny dubna a zúčastní se jich asi 150 tisíc dětí. Míst pro ně ale není dost.
„Během našich cest na bruslích, paddleboardech a kdovíčem dalším se s mojí třídou nejlépe poznáváme. Když to aplikujete do vyučování, tak se vám to krásně vrací,“ říká učitel Lukáš Knaute.
Všechny nástroje, které jako učitel máte, už jste použil. Ale nemáte dítě kam odkázat. Pro učitele je to maximálně frustrující, protože učitelství je z podstaty pečující profese, říká Petra Mazancová.
Alespoň jednu přihlášku do čtyřletých gymnázií si podalo 19 procent uchazečů, což je podle Rosůlkové mírný pokles. Vzrostl zájem žáků o lycea i o střední odborná učiliště.
Od příštího školního roku by děti měly dostávat třeba méně červeného masa či brambor, a naopak více luštěnin. Podle Státního zdravotního ústavu nebude změna radikální.
Minulý týden vypršel čas pro podávání přihlášek na střední školy. Cermat má první výsledky, kdo se kam hlásí. Vyplývá z nich, že většina deváťáků chce mít maturitu.
„Bylo by dobré, kdyby se odborné školy vnitřně tematicky rozkročily. Aby se žáci nemuseli už v 15 letech rozhodovat, jestli půjdou na fakultu stavební, nebo na lékaře,“ navrhuje ekonom Daniel Münich.
Je změna financování nepedagogických pracovníků nedomyšlený nápad, který povede k nerovnostem mezi školami, nebo potřebná změna, jež zajistí efektivní nakládání s prostředky?
Společenskou potřebu některých oborů podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zohledňuje i letošní rozpočet vysokých škol. Ve školách se podle něj prohlubuje podíl nekvalifikovaných učitelů.
V každé průměrně velké škole v Česku jsou podle odhadů ministerstva školství zhruba dva transgender žáci či studenti. Ministerstvo školství se rozhodlo vypracovat metodickou příručku.
Novelou školského zákona nechce poslanec a učitel Pavel Klíma odklady zakázat, ale omezit. „Chceme pomoci plynulejšímu přechodu dětí ze školky do školy,“ vysvětluje.
„Pointa je v tom, že musí existovat mechanismus, jakým by mohly školy sdílet kapacity,“ říká sociolog z výzkumné agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.
Okna jsou díky škole jednou z nejbohatších obcí do osmi tisíc obyvatel. Z rozpočtového určení daní v roce 2023 získala obec v přepočtu na obyvatele 31 444 korun, což ji řadí na šesté místo v Česku.