„V rozpočtu na kuchařky, školníky a uklízečky chyběly miliardy, což stát nakonec zčásti vyřešil, aby se mu problém vlastní vinou za rok vrátil v bledě modrém,“ komentuje Petr Šabata
„To, že se vzdělávací programy vyvíjejí, je samozřejmě chvályhodné. Školy nyní budou mít větší volnost v řadě předmětů," říká o revizi rámcového vzdělávacího programu Tomáš Zima.
Změna financování podle Stanjury přinese mimo jiné větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol a lepší zohlednění místních specifik.
Podle odborářů je návrh nepřipravený a žádají jeho stažení. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sdělil, že podrobnosti k návrhu představí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) příští týden.
Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. „Souhrnné vysvědčení tak, jak ho máme, by mělo být nějakým způsobem zrušeno,“ říká Petra Mazancová (TOP 09), předsedkyně Učitelské platformy.
Nové učební plány přináší například i zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.
„Musíme udělat větší prostor pro dovednosti, umět data vyhledávat a zpracovávat,“ podotýká v pořadu Řečí peněz na Plusu ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
„Změnu kurikula si nelze představovat tak, že jeden den vyhlásíme úřední dokument a druhý den je všechno jinak,“ komentuje revizi RVP náměstek ministra školství.
„Během svého působení jsem měl s premiérem Babišem spoustu sporů, nebylo to lehké, ale ve finále jsem dostal prostor ty změny ve školství realizovat,“ říká exministr.
Od 1. září roku 2025 by polské děti na veřejných základních, středních a technických školách měly jen jednu hodinu náboženství týdně místo současných dvou a více.
Revize rámcových vzdělávacích programů jde do finále. Ministerstvo školství je chce schválit do konce roku. S těmi pro základní vzdělávání je ale problém. Zástupci škol a učitelů vyzývají k odkladu.
„I Norsko se potýká třeba s rostoucí kriminalitou mezi dětmi, ale velice aktivně hledá řešení, jak zasanovat potřeby těchto dětí. Doufám, že se tam taky dostaneme,“ říká právnička Adéla Frédy.
„Evidentně je to nebezpečný psychiatrický pacient, ale místo toho se hodí do ústavu, aby se problému zbavili. Jsme horký brambor, se kterým nikdo nechce mít nic společného,“ říká ředitel Jakubec.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
„Z šetření od organizace Jeden svět na školách vidíme, že už ve starším věku studenti využívají umělou inteligenci i ke tvorbě domácích prací do školy,“ říká Böhmová.
Poslanec Letocha souhlasí s přesunem financování nepedagogů na obce. Vnímá ale jejich obavu, že na novou povinnost nedostanou potřebné peníze. Proto chce, aby se o změně ještě ve Sněmovně diskutovalo.
„Z výsledků je možné odhadnout, že se zhoršuje úroveň čtení. Děti čtou méně a také hůř, než četly dřív,“ avizuje finský ministr v pořadu Interview Plus.
„Zásadní ve společenství obcí podle mě je kooperace, aby se tam nedělaly agendy separátně a mikroregiony mohly investovat dohromady. Tohle je může hodně posílit,“ říká Daniel Prokop.
Vláda spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky, tedy 2026 a 2027. Měl by to být srozumitelný finanční koridor, kudy se bude vzdělávání ubírat, ale není.
Škola chtěla žáky zklidnit, ukázat jim jiné formy zábavy a přimět je k častější komunikaci mezi sebou. Proto vytvořila nové relaxační zóny a na chodby pořídila stolní fotbaly a ping-pongové stoly.