České a slovenské loutkářství je na seznamu UNESCO. Nově patří mezi nehmotné dědictví
Na seznam světového dědictví UNESCO přibylo české a slovenské loutkářství. Výbor zasedající od pondělí v etiopské Adis Abebě je zařadil mezi nehmotné dědictví. Česko usilovalo o zápis téměř čtyři roky. Tento týden zařadilo UNESCO na tento seznam ještě dalších pět tradic.
Nominaci připravovala podle tiskové mluvčí ministerstva kultury Simony Cigánkové Česká republika společně se Slovenskem.
„Je to ocenění úsilí českých a slovenských odborníků, jejich nesmírně kvalitní práce na společné nominaci fenoménu loutkářství,“ popsala Cigánková.
Podle publicistky a historičky českého loutkářství Niny Malíkové mají loutkářství na seznamu UNESCO i další země. „Dostali jsme mezi asi osm zatím zapsaných zemí, které mají loutkářství zapsáno a jsou to vesměs až na výjimky samé exotické země jako Japonsko nebo Vietnam,“ upřesnila Malíková.
České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských.
Ještě v polovině minulého století existovalo kolem 3000 souborů.
Loutkářskou tradici v tuzemsku rozvíjí řada festivalů. Loutkářská Chrudim existuje od roku 1951 a je nejstarší svého druhu v Evropě.
Česko má již na seznamu slovácký tanec mladíků odvedených na vojnu - verbuňk, masopustní průvody, masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě země. Spolu s dalšími státy má Česko z minulosti na seznamu zapsané také sokolnictví.
Výbor letos posuzoval 37 žádostí o zapsání do reprezentativního seznamu a šest na seznam nemateriálního kulturního dědictví v ohrožení. UNESCO tento týden zařadilo na seznam nehmotného kulturního dědictví ještě dalších pět tradic.
Belgické pivo, kubánská rumba. UNESCO zařadilo dalších 5 tradic na seznam nehmotného dědictví
Číst článek
Mezi chráněné kulturní dědictví přibyly kubánský temperamentní tanec rumba, belgické pivo, novoroční oslavy společné 12 asijským zemím, čínský kalendář slunečních období nebo novodobá tradice oslav Nového roku v Bangladéši, kterou zavedli tamní studenti v roce 1989.
Na seznam se zapisují tradice, jimž hrozí úpadek či zánik a které jsou považované za součást kulturního dědictví. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a podporovat jejich přenášení z generace na generaci.
Od roku 2008, kdy seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO vznikl, se na něj dostalo již přes 370 zvyků, tradic či kulturních událostí, včetně například španělského flamenka, čínské akupunktury či íránského tkaní koberců.