Česko přijme euro ze zoufalství. Až mu nic jiného nezbyde a bude všude kolem, soudí ekonom Špicar
První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity Unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání Unie nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Společnou měnu přijmeme až ze zoufalství, tvrdí „dělník evropské integrace“ Radek Špicar.
„Náš příběh bude takový, že do eurozóny vstoupíme ze zoufalství. A já se opravdu obávám, že to tak bude,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy v podcastu Bruselské chlebíčky. Odkazuje se tak na tvrzení svého kolegy, ekonoma a předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla.
„Je možné, že nezvládneme vlastní veřejné finance. Že se ukáže, jako teď v inflační krizi, že nám vlastní měna nejen že nepomáhá, ale spíš škodí, nebo že už do eurozóny opravdu vstoupí všichni kolem nás a my tam prostě vstoupíme ze zoufalství, abychom nebyli ti poslední,“ vyjmenovává Špicar možné důvody, které euroskeptické Čechy nakonec mohou přimět vyměnit korunu za euro, což doposud většina tuzemské populace i politiků odmítá.
Papundeklová přepážka
Podle Špicara není k odmítání eura racionální důvod.
38:29
Aby byla Evropská Unie supervelmoc, nesmí být jen supermarket, říká politický geograf Romancov
Číst článek
„Jsme na eurozóně tolik závislí, že to není tak, že když se ona složí, nám se nic nestane a vyděláme na tom, že jsme země platící českou korunou. My jsme od eurozóny pomyslně odděleni papundeklovou přepážkou, a kdyby došlo k výbuchu uvnitř eurozóny, tak nás ta tlaková vlna okamžitě smete pouze s vteřinovým zpožděním,“ popisuje v nadsázce provázanost české ekonomiky se zónou platící společnou evropskou měnou.
Radek Špicar byl jedním z hostů první veřejné debaty Bruselských chlebíčků v poločase českého předsednictví v říjnu 2022. Tehdy vyjádřil přesvědčení, že úspěšné předsednictví v Unii může změnit to, jak se v Česku o unii mluví. I když to aktuální sociologická data nepotvrzují, jeho vlastní zkušenosti jsou prý jiné.
„Když nic jiného, tak narušilo jeden z velmi rozšířených euroskeptických narativů, že jsme malá země, která v Evropě nemůže nic ovlivnit, a že jsme vystaveni jakémusi diktátu Bruselu, se kterým nemůžeme nic dělat. Minimálně tenhle narativ to české předsednictví významně narušilo, což považuji za pozitivní,“ konstatuje častý účastník debat o Evropské unii s běžnými lidmi, který sám sebe označuje za „dělníka evropské integrace“ u nás.
Co normální Čechy ve vztahu k EU teď nejvíc trápí a jakým mýtům ohledně eura v současnosti podléhají? A jak se český postoj k nim dá zlepšit? Tomu a mnohému dalšímu se věnuje tato letní epizoda Bruselských chlebíčků.
